Grospič (KSČM): Mzdová politika dnešní vlády

11.12.2011 17:07 | Zprávy
autor: kscm.cz

V roce 1991 byl do našeho právního řádu zaveden institut minimální mzdy. Její výše tehdy byla stanovena částkou 2000 Kč za měsíc nebo 10,80 Kč za hodinu.

Grospič (KSČM): Mzdová politika dnešní vlády

Od té doby byla výše minimální mzdy upravována patnáctkrát. Naposledy se tak stalo k 1. lednu 2007. Tehdy byla zvýšena její měsíční sazba o 45 Kč na dnešní výši 8.000 Kč a hodinová sazba ve výši 48,10 Kč byla ponechána beze změny. Minimální mzda by měla být nejnižší možnou mzdou, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci za odvedenou práci. Je to však vyjádření relativní. Za prvé, zaměstnavatel neplatí za práci, ale nakupuje pracovní sílu. Tedy minimální mzda je formální právní regulativ minimální ceny pracovní síly vyjádřený buď měsíční sazbou při odpracování základní osmihodinové denní pracovní doby, a nebo vyjádřený minimální hodinovou sazbou ceny pracovní síly. V jednotlivých odvětvích hospodářství se může reálně minimální mzda lišit a ovlivňovat její faktickou výši mohou i kolektivní smlouvy vyššího stupně. Za druhé, pokud např. podle platových tarifů přísluší zaměstnanci nižší plat, než je výše minimální mzdy, musí mu být do její výše zaměstnavatelem dorovnán. Přestože oficiálně není vysoký počet zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu, má její výše význam k ovlivňování průměrné i mediánové ceny pracovní síly. Význam má minimální mzda i ve vztahu k systému sociální ochrany a stanovení sociálních dávek.

Zaměstnavatelé, pro něž jsou mzdové náklady jednou z nejvýraznějších položek ovlivňujících jejich míru zisku, se snaží dosáhnout snížení ceny pracovní síly. Mají tak ekonomický zájem i na nízké minimální mzdě, případně na jejím odstranění. Veřejně často tento zájem zakrývají argumentací o nepřiměřenosti zvýšení svých nákladů, které výrazně omezí jejich konkurenceschopnost. V době hospodářské krize je to velice vděčné téma nalézající oporu ve spekulativním přelévání kapitálu hledajícím co nejlevnější pracovní sílu. Objektivním zájmem zaměstnanců je však dostat odpovídající cenu za jejich pracovní sílu, která pokryje nejen jejich základní životní potřeby, ale umožní jim jak důstojný život, tak i vícestranný rozvoj. Dnešní společnost však tento rozpor není schopna odstranit, pouze jej tlumit.

V posledních dnech se naše veřejnost mohla seznámit se dvěma statistickými údaji. První hovoří o tom, že výše průměrné mzdy dosáhla 24.084 Kč. Ovšem stále téměř dvě třetiny zaměstnanců zdaleka ve svých příjmech této částky nedosahují. Růst cen životních nákladů a zvětšující se zaostávání růstu reálných mezd navíc prohlubuje chudobu. Druhý údaj hovoří o tom, že se opět zvedá míra registrované a také skutečné nezaměstnanosti. Souběžně s tím klesá počet volných pracovních míst. V ČR dlouhodobě po několik let neklesla reálná nezaměstnanost pod půl miliónů lidí bez práce.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Zuzana Majerová byl položen dotaz

O jaké efektivitě mluvíte?

Mluvíte o efektivní státní správě. Jak se to slučuje s tím, když do funkcí ve státní správě a na ministerstvech pak jmenujete lidi bez jakékoliv odbornosti? Jeden příklad za všechny. Syn Dostálové – jeho odbornost gastronomie a teď má koordinovat stavební zákon… Proti tomu jste vznesli nějaké námitk...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Posselt se za vaše peníze smál Babišovi a „tzv. motoristům“

10:00 Posselt se za vaše peníze smál Babišovi a „tzv. motoristům“

Nezisková organizace Post Bellum ve svém magazínu Paměť národa uveřejnila rozhovor s vůdcem sudetský…