Havla zneužili k boji proti Klausovi, odsuzuje ministr Dobeš

29.12.2011 17:44

Ministr školství Josef Dobeš (VV) v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zhodnotil uplynulý rok ve svém rezortu i chod vlády. Vyjádřil se i k "bátoriádě" a úmrtí exprezidenta Václava Havla.

Havla zneužili k boji proti Klausovi, odsuzuje ministr Dobeš
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ex-ministr školství Josef Dobeš

Jak byste zhodnotil výkon vlády v uplynulém roce?

Vláda měla odvahu k restrikcím a úsporám. Díky tomu výhled na příští rok může být relativně slušný. Díky tomu jsme ojedinělou zemí v EU, která měla odvahu takto spravovat rozpočet a čelit x negativním kampaním odborářů. Pokud se někdo dívá s obavami na ekonomickou krizi eurozóny, měl by Petru Nečasovi a jeho vládě poděkovat, že odvahu měla.

Důležitou událostí byl skon exprezidenta Havla...

Ano, smutnou tečkou za rokem 2011 byl odchod Václava Havla. Já jsem velmi oceňoval citlivý přístup prezidenta Klause k rozloučení s panem exprezidentem. Se zaťatými zuby jsem ale sledoval, jak si pana bývalého prezidenta kdekdo bral do úst, zaštiťoval se jím a případně jeho památky zneužíval k boji se současným prezidentem. To mi na tom vadilo. Ale takové už je politikaření některých politiků.

Stabilitou vlády také otřásla kauza Bátora. Jaké jste si vzal z celé věci ponaučení?

Jak se lidově říká, dostal jsem pěknou držkovou. To byla velká masáž. Na druhou stranu si z toho nesu určitou osobní hrdost. Stále si myslím, že ta kampaň proti panu Bátorovi byla velmi nespravedlivá a velmi účelová. Jsem rád, že jsem se ho zastal, že jsem neustoupil, nekapituloval a hájil jsem něco, co jsem považoval za morálně správné. I když to bylo strašně těžké vydržet.

Jaké máte výhledy do příštího roku a jaká mohou přijít úskalí?

Příští rok bude nesmírně těžký. Vývoj je těžko předvidatelný. Jestli se nám zatím relativně dařilo krotit státní dluh, tak příští rok bude o dost těžší, protože pravděpodobně nebude tak vysoký hospodářský růst a budou muset přijít další škrty. A to bude velmi bolestivé. Jiná cesta ale není. Situace v eurozóně je velmi nestabilní. Jsme příliš otevřenou ekonomikou, takže se nás nemohou dotknout otřesy za našimi hranicemi. Dívám se na to s obavami, ale naděje umírá poslední. Nevěřím nějaké sanační politice EU a balíčkům majícím pomoci krachujícím státům eurozóny. To nepřináší základní reformní kroky a není v tom podle mě správná cesta. Český národ již v minulosti ale prošel různými těžkými zkouškami, tak věřím, že přečká i tohle.

Když je tedy eurozóna v krizi, souhlasíte s tím, že bychom se měli obrátit na rostoucí mimoevropské trhy?

Jednoznačně. Asie, Jižní Amerika, ale i Rusko jsou zajímavé destinace. Toto musí být cesta pro naše firmy.

Jak byste zhodnotil uplynulý rok z hlediska vašeho ministerstva?

Když jsem zhruba před 14 dny udělal výjezdní zasedání se svými náměstky a klíčovými lidmi z ministerstva, tak dospěli k tomu, že za rok 2011 se na ministerstvu odvedla práce jako za sedm, osm let za minulých ministrů. Důležitý byl boj s byrokracií. Za loňský rok jsme propustili 228 úředníků. Zrušili jsme šest přímo řízených organizací, zbývá jich již jen 11. Nyní již také nikdo nevzpomene, jaké nervy znamenala státní maturita, kdy jsem dal v šanc svůj post a šanci jsem viděl jedna ku jedné. Zejména díky ředitelům škol a učitelům se povedl její hladký průběh. Nastavili jsme laťku náročnosti v českém školství. Vedle toho jsme pracovali celý rok na standardech v pátých a devátých třídách ohledně toho, aby kdekoli v České republice existoval standard, co má žák znát z češtiny, matematiky a angličtiny. Celý rok jsme také připravovali koncepci změny financování regionálního školství. To znamená neplatit na hlavu, ale nastavit s kombinací naplněnosti třídy, protože máme přebujelou síť škol a dětí je bohužel čím dál tím méně a zřizovatelé nemají odvahu optimalizovat síť. My na to odvahu máme. Ještě tu je velmi obsáhlá novela školského zákona č. 561, kde mimo jiné zavádíme firemní školky, omezujeme funkční období ředitelů na šest let, potom budou muset obhajovat svůj mandát. Zjednodušujeme přijímací řízení a odstraňujeme přebujelou byrokracii.

Když se podíváme na otázku optimalizace sítě základních škol, tak existuje obava, že mohou zaniknout spádové školy a děti to pak do škol ve větších městech budou mít daleko.

Toho já se neobávám. Největší problémy z hlediska efektivity jsou u velkých sídlištních škol. Sídliště vymírají a ty školy tam pro jeden ročník drží několik tříd, třeba od A až do D, kde je třeba v jedné třídě jenom sedm žáků. Má to být zátah na tyto nehospodárné velké školy. Vláda má v programovém prohlášení podporu malotřídek na vesnicích. Pokud se nerodí nové děti a ubývá jich, nemůžeme si dovolit mít tolik škol jako v době demografické exploze a nemůžeme mít ani tolik učitelů. Je to smutné, ale je to tak.

Spíše jestli nehrozí ohrožení, ne malotřídek ale menších škol, které mají i druhý stupeň koncentrují do sebe děti z okolních vesnic.

Dostupnost musí být zachována. Taková spádová škola pro menší obce bude zachována. Největším problémem jsou naopak ty velké školy, které jsou nedaleko od sebe a jsou poloprázdné. Tyto školy jsou na tom nyní ekonomicky lépe než plně naplněné menší školy. To je nespravedlivé. My omezíme ty nenaplněné parazitující školy. Ostatní školy na tom vydělají.

Pokud se podíváme na problematiku vysokých škol...

Tam jsou tři klíčové momenty. Připravili jsme věcný záměr finanční pomoci studentům, možnost spoření na vzdělání a výhodných půjček na školné a náklady spojené se studiem. To může pomoci sociálně slabým rodinám, které dnes mají problém udržet nadané dítě na vysoké škole. Dále máme věcný záměr vysokoškolského zákona. Velká bouře a velká revoluce. Chceme snížit počet profesorů a docentů zavedením funkčních míst. Zavedení diverzifikace škol: vědecké univerzity, praktické vysoké školy. Změna akreditace, to znamená měření kvality. Profesionální agentura by měla posuzovat vysokou školu jako celek a případně odebrat státní souhlas celé škole. Ne řešit osm tisíc oborů jednotlivě. Takto vznikalo obrovské množství oborů, vysokých škol i profesorů a docentů. I vysoké školy projdou změnou financování. Do mého nástupu se platilo normativně, tedy na studenta, dnes je poměr 80 procent na hlavu a 20 procent na kvalitu, kdy jsou nastaveny kvalitativní prvky, čímž tlačíme na kvalitu, ne na množství studentů.

Pod váš rezort spadá i sport.

Velkou událostí byl pád Sazky a pana Hušáka. Zvolil se nový předseda fotbalového svazu, máme nakročeno zvolit nové vedení ČSTV a vytvořit pružnou organizaci. Vybojovali jsme 800 milionů pro sport navíc. Bohužel se nepodařilo prosadit zdanění hazardu tak, aby z toho měl sport jednoznačný výhled.

A co byste popřál občanům do nového roku?

Důležité je samozřejmě zdraví, nejenom tělesné, ale i duševní. Popřál bych i optimismus. Český národ dokáže i z těžké situace vyjít úspěšně. Když zemřel exprezident Havel, slyšeli jsme, jak se věci kolem nás neustále zhoršují. Od listopadu ´89 ve mně ale žije naděje, kterou nemůžou udusit žádné vlády ani ekonomická krize, a to je perspektiva, že od roku ´89 máme svůj osud ve svých rukou. Sami jsme tvůrci svého života. Můžeme ve volbách vlády změnit. To dříve nebylo. To je obrovský dar, kterého se nesmíme vzdát.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…