Nositelem myšlenky byly, z dnešního pohledu paradoxně, Věci veřejné. Právě ony přivedly do praxe, do té doby pouze teoretický koncept. Začaly tomu říkat vnitrostranické referendum. Odborná i laická veřejnost jásala. Konečně přišla strana, ve které nerozhoduje úzká skupinka bafuňářů, ale vedení reflektuje a dokonce i zohledňuje stanoviska každého jednoho člena a příznivce strany.

Po tom, co se objevila nahrávka z „mejdanu VV" však politologové zaplakali. Samotní členové nejužšího vedení VV se zde přiznali k manipulování s výsledky dílčích hlasování a důsledkem tak byla obrovská deziluze a téměř zavrhnutí této metody vnitrostranického rozhodování.

To byla velmi špatná zpráva pro nás všechny, kdo jsme příznivci přímé demokracie v rozhodovacích stranických procedurách. Osvojení si přímé volby na všech úrovních by dle mého názoru mělo být úkolem číslo jedna v oblasti rozvoje stranického života v ČSSD. Musí dojít k plné rehabilitaci tohoto rozhodovacího procesu. Každý člen musí mít možnost spoluvytvářet kandidátky i vyjadřovat se ke klíčovým otázkám dalšího směřování partaje.