Dnes tu stojím jako poslanec, zvolen za VV, vykroužkovaný z nevolitelného místa na první ve Středočeském kraji, po necelém roce vyobcován z klubu za projevení názoru, dokonce mne chtěli vyloučit v době mé nepřítomnosti, za text mailu, který jsem poslal svým kolegům poslancům. Položme si otázku, v jakých uskupeních je věcná kritika nepřípustná? V demokratických nebo v totalitních?

Dnes před odchodem VV z vlády a po řadě nahrávek, vydaných knihách a tiskových konferencích:

Nejsem a nebyl jsem na prodej. To je sdělení Radku Johnovi, který by si měl srovnat v hlavě, zda to naopak nebyl on, koho si koupil v dražbě podnikatel zvláštních charakterových vlastností a nasadil jeho mordu na billboard. Zda vůbec volby, jejichž výsledkem se dnes ohání byly legitimní, když voliči nevěděli, že on není předsedou a strana VV je ABL. Ani kandidáti jako jsem byl i já nevěděli, že kandidují za béčko ODS a vysávali hlasy ČSSD díky pružnému skoro levicovému programu. Už jen proto od počátku vypuknutí krize do nekonečna opakuji, jediné řešení jsou předčasné volby, byť sám budu muset před voliče předstoupit znovu.

Vyšly dvě knihy, jedna o Mafii v Praze a hlavně Všehoschopní o superguru Bártovi. Autor Jaroslav Kmenta prokázal svou nestrannost a erudici. Popsal praktiky Grosse a tedy bušil do ČSSD, stejně jako do Bárty a dnes do ODS při zveřejnění kauzy Bém. Nelze v něm vidět třídního nepřítele VV, kterého někdo platí, ledaže by to byli Marťani. Hledat konspirační teorie, je jediné, co autorům mnoha trestních oznámení a majitelům trezorů plných kompromitujících odposlechů a fotografií,zbývá. To se snaží dnes strana, jejíž základy stojí na populismu, bez ideologické ukotvenosti.

Opět, pokolikáté už, vyhrožují odchodem z vlády. No hurá, konečně. Pojďte k nám do opozice. Vzdejte se svých dobře placených ministerských funkcí. Ale ne. Je to jen další vyděračský pokus donutit koaliční partnery něco udělat, co normálně myslící člověk odmítá. Jednat s trestně stíhaným superguru v K9, nechat vládnout nekompetentní ministry, zákulisně ovlivnit trestní řízení svého vůdce a donutit i zásadové politiky, aby i při případném odsouzení Víta Bárty tolerovali jeho jeho účast ve funkci předsedy klubu. Majitele vyšachovat nejde, pochopte.

Svůj projev bych dnes nenapsal jinak. Možná jen ještě tvrději. Už ani mne nebaví nad Bártou a jeho spolkem přemýšlet.