Na neklidném prostoru Celostátní konference Holešovské výzvy nám dne 28. 1. vyrostlo cosi, co se nikomu nechtělo brát na vědomí. Na jednání plném dynamických zvratů a peripetií bylo přijato usnesení o požadavku na demisi vlády, abdikaci prezidenta a předčasných parlamentních volbách na principu přímé demokracie, bez potupné 5% klauzule pro vstup do parlamentní politiky, přijetí zákona o obecném referendu a zásadního protestu proti realizaci sociálních, zdravotních a školských reforem, včetně protestu proti smlouvě ACTA a poskytnutí půjčky MMF.Tedy materiál, který stojí přinejmenším za povšimnutí, ovšem ne tak pro představitele naší legislativy. Mezi obědem v parlamentních restauracích snad jen důvod k sarkastickému pousmání. Jenže sešel se měsíc s měsícem a z výzvy nám vyrostla Rada národa a s ní řada iniciativ, které už za povšimnutí stojí.
Jen těžko lze opakovat scénář vajíčkové veselice při námluvách ČSSD s voliči. Tady jde o víc. Co tedy s tím. Nadále přehlížet úsilí rostoucího počtu nespokojených lidí? Povolat do pohotovosti Kubiceho tým, nasadit provokatéra a iniciátory zavřít? I to půjde zřejmě ztuha. Máme totiž systém, který prohlašujeme za demokracii. Máme si vzít příklad ze Slovenska a připravit vodní děla? Kdo jsou TI lidé, kterým se nelíbí naše vláda a parlamentní demokracie. Jen ti, kteří už mají dost kvázireforem, vládnutí na úkor těch nejpotřebnějších, škrtů které sice rozpočet nezlepší, ale chudé ožebračí. Až lidé pochopí že iniciátorům nejde o uchopení moci, ovládnutí tohoto státu, který se „odpovědnou“ politikou vlády a parlamentu dostává do stále svízelnější ekonomické a finanční situace, stát, který už téměř nemá žádný majetek a malé resty se snaží za každou cenu prodat, ale o nastolení přímé demokracie opírající se o lid této země a ne o pár prominentů a jejich kamarádů z politických stran napříč společností.
Vždy se dá i bez pánů Kalousků a Drábků začít znovu, téměř od nuly, ale s úsilím vydat všechny své síly pro budoucnost dětí a vnuků. Jistě s nimi nebudou souhlasit ti, kteří si nahrabali i když dřeli “jako koně“, Jistě ani jejich kamarádi, kteří sice mají míň, ale mají dost nato, aby dirigovali z pozadí vládní loutkové divadlo spolu s těmi, kteří zůstali i po dvaadvaceti letech na svých postech a slouží poctivě nové garnituře tak, jako sloužili straně s vedoucí úlohou.
Až se lidé přesvědčí, že snaha těchto lidí je upřímná a nejedná se o partu nových prospěchářů, asi se nynější mocipáni začnou bát o svá teplá místečka. Myslím, že je na místě aby veřejnost sledovala počínání Národní rady pozorně a kriticky, ale neztrácela objektivitu v diskuzích s provokatéry a arogantními hrubci, kteří nedovedou nic jiného než rozvracet, posmívat se, škodit a urážet nevybíravými slovy. Nebo že by to byl nový rys české povahy? To bychom už ovšem klesli tak hluboko, že bychom si snad ani nic lepšího nezasloužili.
Nezbývá nic jiného než se velmi vážně zamyslet a hledat pravdu. Dá to práci, ale stojí to za to. Potom už určitě Pravda zvítězí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Reiman
