Čím to je, že máme už skoro konec března a je tak hrozná zima? Že by opatření proti globálnímu oteplování začala konečně fungovat, nebo holt příroda nehledí na opatření Bruselu a Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (ICCP) a nenechá poručit větru, dešti?
Není to jen Brusel, IPCC, ale taky naše všechny vlády, kdo se nejen seknul, to by bylo jen jednou, ale kdo se sekal napořád po dobu víc než jedné a půl dekády, kdy naši politikové bojovali proti oteplování a my, obyčejní občané, to odnesli rostoucí drahotou. Ale nebyli jsme si v tomto boji rovni, to by smrdělo socialismem, a tak někteří z nás na boji velice zbohatli. Proč je letos tak dlouho zima, to dokáží šikovní meteorologové vysvětlit na základě proudění v atmosféře až dodatečně, když je po všem. Na otázku, proč dochází občas, a to dlouhodobě, k tak neobvyklému typu proudění, ale nikdo zatím zodpovědně neodpověděl.
Nemůže nám nakonec spíše hrozit globální ochlazování? Nepřijde doba ledová?
Až bude přicházet doba ledová, tak to nikdo nepoznáme. Na konci dvou minulých meziledových dob trval přechod do ledových dob po deseti-tisícovku let a byl nejen pomalý, ale doprovázený teplými periodami s každou trvající až stovku let. Nevím, proč by tomu teď mělo být jinak.
Jak to ale tedy s tím globálním oteplováním je? Dochází k němu? Je způsobeno člověkem? Nebo spíše záleží na aktivitě Slunce či vzdálenosti Země od Slunce?
Asi vás překvapím a hlavně alarmisty. Přestože je letos protivná a dlouhá zima a přestože za posledních 15 let v průměru nedocházelo ke globálnímu oteplování, tvrdím, že se pořád otepluje, i když s různými výkyvy počasí. Charakteristika klimatu se stanoví statistickými metodami. Zjednodušeně se jedná o průměry dat o počasí za 30 let. Ten počet let je stanovený dohodou. Ale je možné vyhodnocovat klima za 100 let nebo 1 000 let. Takže jeden nebo pět chladných let ještě neznamená konec oteplování. Nebýt globálního oteplování za posledních 150 až 200 let, tak bychom měli celkem pravidelně mrazivější zimy, než je letošní, a to po celý život. Známe celou řadu faktorů, které zásadně ovlivňují změny klimatu. Člověk zatím k těm nejdůležitějším nepatří.
Nedocházelo již v minulosti přirozeně ke změnám klimatu, kdy za Karla IV. bylo tepleji a pěstovalo se v Čechách víno a v době Václava IV. a husitských válek se citelně ochladilo? Není přirozené střídání dob ledových a meziledových?
Kolem letopočtu 1 000 po Kristu bylo opravdu tepleji než teď za posledních 30 let. Byla to Středověká teplá perioda. Pak přišla takzvaná Malá doba ledová, která skončila někdy kolem roku 1850. Letopočet se dost různí podle oblastí. Ale se skutečnou dobou ledovou, glaciálem, neměla nic společného. Jednak byla na glaciál pořád ještě moc teplá a trvala taky kratičkou dobu. Glaciály trvaly za posledních půl milionu let přes sto tisíc let.
Psali jsme:
Bojovníci proti globálnímu oteplování označují oxid uhličitý za škodlivý plyn. Není CO2 nakonec ale spíše prospěšný plyn, který napomáhá fotosyntéze a větším výnosům v zemědělství?
Mám dost kamarádů a kamarádek po světě, kteří změřili a popsali, jak prospěšný je CO2 pro naše kulturní rostliny nejen v dnešních koncentracích, ale dokonce i v koncentracích podstatně vyšších. A přitom čím víc CO2, tím rostliny spotřebují méně půdní vody na produkci například jednoho kilogramu rostlinné hmoty, nebo na jeden kilogram pšenice. CO2 není v dnešních koncentracích zlý přítel. Bohužel v rozměru desítek milionů let ho bude ubývat.
Neukazuje se tedy, že měl Václav Klaus nakonec pravdu?
Nejen on ji měl, ale menšina vědců a zemědělských praktiků. Zdůrazňuji slovo menšina.
Mohou opatření EU v boji s globálním oteplováním – podpora obnovitelných zdrojů energie včetně fotovoltaiky místo fosilních paliv a tak dále na klimatu vůbec něco změnit?
Vůbec nic, kromě ožebračování obyčejných lidí. Kam se poděla jedna ze základních tezí kapitalismu, že se nové technologie musí projevit novou vyšší kvalitou výrobků a navíc také svou lácí a dostupností svých produktů pro většinu?
|
Odpovídal Miroslav Kutílek, profesor pro obory půdní fyziky, pedologie a tím zprostředkovaně také odborník na klimatologii, protože klima je jedním z hlavních faktorů, které způsobují obrovské rozdíly ve vlastnostech půd. A to nejen v současnosti, ale také v minulosti, z níž nám zůstávají porůznu zbytky půd starých nejen statisíce, ale někdy dokonce miliony let. A to jsou hodnověrní svědci také o minulém klimatu. Napsal například knihy Racionálně o globálním oteplování (2008) a Půda planety Země (2012). Dlouhodobě přednášel na univerzitách v Bayreuthu, Davisu (v Kalifornii), Chartúmu a na ČVUT v Praze. |
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Lukáš Petřík
