V roce 2009 bylo povinností ČR z přístupové smlouvy EU dokladovat čištění odpadních vod všech obcí s více než 2000 obyvateli. Největším problémem je podle odpovědných pracovníků nikoliv řada malých obcí, ale hlavní město Praha. Když probereme 24 programů, podle kterých můžeme v tomto finančním období, tj. 2007 až 2013, čerpat z fondu EU, zjistíme, že nejlépe jsou čerpány prostředky z regionálních operačních programů a nejhůře jsme na tom v oblasti životního prostředí. Vynikající myšlenky, které v této souvislosti prosadil »zelený Bursík«, dodnes blokují značné částky peněz a je otázkou, jestli se podaří tyto prostředky, alespoň částečně, vyčerpat. Přitom řada obcí na dohled od Prahy má obrovské problémy s dobudováním vodovodní sítě a kanalizace. Pro ty, kteří vidí i trošku dál, doporučuji rozhlédnout se po jižní Moravě, kde je žádostí na dotace v této oblasti, tzn. kanalizace, vodovodů, trvale plno.

Kde je tedy problém? V zásadě se jedná o český vnitřní specifický přístup k zpracování žádosti o dotaci. Řada pracovníků ministerstev a detašovaných pracovišť ministerstev má pocit, že jejich hlavním úkolem je, aby žadatelům vysvětlili, jak peníze nemohou dostat. Že to není přístup, který by prosazovala administrativa EU, nám dokazuje situace u našich sousedů v Sasku. Tam jsou příslušní úředníci zodpovědní za to, že peníze, které jsou z fondu EU k dispozici, budou skutečně čerpány. A tomu také odpovídá jejich přístup k řešení daného problému i osobní angažovanost u řešení konkrétní žádosti.

Závěr? Neměli bychom vymýšlet nic nového a co nejrychleji se vydat stejnou cestou. Vlak s dotacemi už houká v zatáčce, a jestli nezrychlíme, tak nám naprosto beznadějně ujede.

Mimochodem není nic příjemného, když mne úředníci z komise a kolegové z jiných členských zemí neustále vyzývají, abychom už konečně něco dělali.


Zdroj: Haló noviny
Autor: Jaromír Kohlíček, poslanec EP

Více: