V ČR je v současné době zhruba dvacet vhodných dárců orgánů na milion obyvatel. Ve Španělsku je však takových dárců na stejné množství lidí 35 a optimální počet dokonce může být až padesát. Jsou snad Španělé, po kterých je systém darování orgánů nazýván „španělskou cestou", lepšími dárci? Proč tam díky množství darovaných „lidských součástí" umírá méně čekatelů především na játra, popřípadě srdce či ledviny? Na problematiku i možnosti řešení tohoto problému stále hlasitěji upozorňují lékaři brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH), které je druhým největším pracovištěm svého druhu v republice.

Bude pro nové funkce dostatek peněz?

O tom, jak vyřešit problémy odborně, mají lékaři už celkem jasno. Odpovědět však nedokáží na otázky, které jsou spojeny s případnými příplatky či mzdovými náklady pro lékaře, kteří budou mít práci - a to velmi odpovědnou navíc. To je nyní především odpovědnost politiků. „V tomto případě je míč na jejich straně. Ovšem hysterie, s jakou se nyní škrtá, a o škrtech rozhoduje už kdekdo bez znalosti věcí, moc optimismu nedodává. Ostatně, kdo je zdravý či kdo si může zdraví luxusně zaplatit, toho podobné starosti moc netrápí," naráží jeden z lékařů na zoufalý stav, kdy se podle něj situace ve zdravotnictví stává odchody odborníků velmi vážnou.

„Problém se nám podaří vyřešit především dvěma způsoby. Jedním z nich je ustanovení dárcovských lékařů - konzultantů, který už je před realizací. Jde o lékaře - specialisty anesteziology či neurology, kteří budou ve vybraných velkých nemocnicích sledovat pacienty, jež mohou být vhodnými dárci orgánů, především na jednotkách intenzivní péče. Nyní ještě musíme dořešit pracovně-právní postavení těchto lékařů, ale předpokládáme, že jejich poslání už nic nebrání. Předpokládáme, že po jejich ročním působení ve velkých centrech by mohli působit i na menších pracovištích. Není to žádná nová specializace, jde skutečně jen o to, aby se odborník více věnoval právě možným dárcům," vysvětlil Pavel Studeník, vedoucí lékař CKTCH.

Ušetřily by se stamiliony

V praxi to bude znamenat, že tito odborníci budou věnovat zvýšenou pozornost pacientům a „pohlídají" si moment, kdy u nich dojde již k mozkovému úmrtí, které je pro možnost darování orgánů nutné. A bude to ještě dřív, než začnou odumírat další orgány, které se dají pro transplantaci použít. Situace, která možná vypadá na první pohled hororově, však může prospět zhruba 900 čekatelům na srdce, játra a ledviny v ČR, přičemž operací je vždy provedeno právě díky nedostatku orgánů o několik desítek méně. Podle lékařů se tak nůžky mezi množstvím orgánů a čekajícími stále více otevírají a na příklad při transplantaci jater, tedy orgánu, který se nedá zatím ničím ani přechodně uměle nahradit, se stává, že každý rok někteří pacienti nového orgánu nedočkají a zemřou. Druhou oblastí je pak změna myšlení v práci pojišťoven, které zastavují renty právě pro lidi umístěné na ARO. Jejich hospitalizace je sice drahá, ovšem takový člověk, který před odchodem z tohoto světa daruje své dvě ledviny, ušetří společnosti téměř půldruhého milionu za léčení, které potřebují během roku lidé čekající na transplantaci. I tato oblast se však podle mínění brněnských lékařů podaří postupem času zlepšit.

Ilustrační foto: autor

Více:

Asociace nemocnic: Snížení tarifů hraničí s provokací