Dva odlišné pohledy na kauzu Davida Ratha popisuje sociolog Jan Hartl. „Z jedné strany se část obyvatelstva, která je obecně skeptická, může domnívat, že to je jenom nějaká další intrika, která má třeba i politické pozadí. Také se tak někteří vyjadřují. Zatímco pro jiné je to přesně opačně, že velice sžíravý, sarkastický Rath, který rád poukazoval na nedostatky druhých, měl sám máslo na hlavě,“ říká pro ParlamentníListy.cz ředitel agentury STEM Jan Hartl.

Z průzkumů týkajících se kauzy středočeského exhejtmana se ukazuje, že až třetina dotázaných má stále jisté pochybnosti, jak to ve skutečnosti bylo. I když po internetu koluje petice „za osvobození politického vězně Davida Ratha“, ubývá těch, kteří tvrdí, že je pouhou obětí politického boje. Trvá však přesvědčení, že je stíhán Rath coby politik opoziční ČSSD, zatímco na špičky ODS si nikdo nedošlápne.

Nejedná se o selektivnost justice, ale o kvalitu lidí v ní

Z toho pramení podezření o selektivní spravedlnosti a o tom, že policie straní výkonné a zákonodárné moci. „Pravda je, že ruská, ukrajinská (ve věci Tymošenkové) a také česká justice dopadají na zločince opravdu selektivně. Ví to i vedení ČSSD, které o tom mluví hodně opatrně, aby neupadlo v podezření, že se Ratha zastává,“ píše ve svém komentáři pro deník Právo Petr Uhl.