"Jistě je Vám známo, že na výzvu občanů Jihočeského a Plzeňského kraje se více jak rok osobně snažím přispět k zastavení ekologické katastrofy šířící se v lesích Národního parku Šumava..." uvádí Miloš Zeman svůj dopis ministru financí Eduardu Janotovi ze dne 20. 4. 2010. Po společné aktivitě s komunistou Vojtěchem Filipem nad dopisem předsedovy vlády Janu Fischerovi ze dne 7. 4. 2010 je to v pořadí již druhý unikátní komplex nesmyslných argumentů dokazujících naprosté nepochopení základních principů lesnické praxe a institucionálního fungování Správy Národního parku Šumava.

Zmíněná ekologická katastrofa je podle Zemana způsobena „v důsledku zcela chybné koncepce bezzásahového kůrovcového režimu prosazovaného od roku 2004 ministry životního prostředí Ambrozkem, Bursíkem, Mikem a Dusíkem a vedením správy Národního parku Šumava." Bezzásahová koncepce však nebyla prosazována od roku 2004, ale byla Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství dohodnuta již v roce 1993 na třech územních celcích (Trojmezí, Modravské slatě, Prášilské jezero) a to krátce po založení NP Šumava. Nadto působí poněkud neznale Zemanovo tvrzení „cíleného ničení šumavských lesů kůrovcem ze strany vedení Správy Národního parku Šumava", pokud z reálných dat ověříme, že v bezzásahových územích je již na ploše zhruba 40 % přirozeně vzniklý lesní porost ve věku do 20ti let.