Úřad letos vyměřil Praze za znehodnocení Karlova mostu při rekonstrukci pokutu ve výši 3,25 milionu korun, město se však odvolalo, ministerstvo kultury rozhodnutí Plzeňského kraje zrušilo a vrátilo zpět k doplnění. Po tomto verdiktu se Plzeňský kraj neúspěšně snažil zbavit kauzy, kterou mu přiřklo ministerstvo kultury a úřad byl nucen dotáhnout kauzu do konce.
„Na základě požadavků účastníka řízení hlavního města Prahy jsme nechali zpracovat nový znalecký posudek, ustanovili jsme soudního znalce, který se v této kauze ještě nikdy nevyjadřoval a ani nebyl do této kauzy nikdy zapojen. Poté, co naši krajští památkáři dostali nový posudek, celou věc vyhodnotili a vydali nové rozhodnutí," řekla pro Parlamentní listy Alena Svobodová, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Nové rozhodnutí po odvolání
„Jednalo se o řízení podle správního řádu a památkového zákona, do kterého vlastně zasahovaly jenom oprávněné úřední osoby, tedy právník našeho odboru, já jako vedoucí odboru a vedoucí oddělení památkové péče. Jiné osoby nemohly do spisu kromě účastníka nahlížet ani s ním nemohly být nikterak do jeho ukončení seznámeny," řekla Svobodová. Podle jejích slov se úřad snažil dodržet všechny procesní náležitosti, které mu ministerstvo původně vytýkalo při prvním rozhodnutí ve věci.
Plzeňským odborníkům se na opravě Karlova mostu nezamlouvalo především nerespektování tradičních technik kamenického řemesla, poškozování kamenných bloků, nadměrná výměna původních kamenů, použití nevhodné malty, špatně provedené spárování nebo používání nevhodných moderních materiálů, jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách. Kritice neušel ani fakt, že pražský magistrát povolil použití betonu jako podkladu pro metakrylátovou izolaci. Proti způsobu provedených oprav se vyslovil i Národní památkový ústav.
Více:
Bém pomalu odchází. Bitva o Karlův most ale zuřivě pokračuje
ANO
NE
