Dvě bleskové povodně v jednom roce, které postihly nejprve Moravu a nyní sever Čech, jasně ukazují, že něco není v pořádku. „Tisíciletá voda" přichází v podstatě každým rokem. Otázkou zůstává, zda můžeme povodním předcházet, a která z množiny možných opatření provést.

Rozhodující část odborníků se domnívá, že zvýšený výskyt povodní úzce souvisí s probíhající změnou klimatu, která se projevuje zvýšením extremity počasí. To neznamená nic jiného než častější výskyt čím dál více odlišnějších období, například vln horka a mrazu. Častěji se také objevují silné větry a tajfuny. Nejzávažnější důsledek však spadá do oblasti hydrometeorologie: neustále přicházejí období extrémního sucha a srážek.

Tyto jevy evidentně souvisejí s globální změnou klimatu, která se týká především spodní části atmosféry. Zjednodušeně řečeno, v této části atmosféry se nashromažďuje stále více energie, a to vede ke stále větší intenzitě výše zmíněných jevů. Je ale třeba poznamenat, že každou jednotlivou událost musíme posuzovat zvlášť. Není možné říci, že například povodeň v tom či onom místě a v konkrétním čase je důsledkem globálního oteplování. Příčinná souvislost se vyvozuje na základě dlouhodobých pozorování, a tedy má spíše statistický charakter.

Když každý dům spadne