Jedním z nejčastěji užívaných slov v poslední době - dalo by se říci, že až vyloženě módním a zneužívaným - je právě slovo audit.

Existuje celá řada různých definic toho, co audit je, stejně jako množství oblastí, kde je využíván: audity personální, bezpečnostní, na různé zakázky, a samozřejmě i audity finanční. Řekněme to však raději hezky česky a především výstižněji a srozumitelně. Jde o prověrku, která má posoudit shodu určité posuzované oblasti či věci, smlouvy atd. se stanovenými kritérii.

A v tom je právě ta potíž. Záleží na tom, kdo tu prověrku dělá, proč ji dělá a jak jsou stanovena její kritéria. Ta totiž mohou být nastavena tak, aby takový audit dopadl tak, jak její zadavatel potřebuje. A není sporu o tom, že kdo platí, ten si také může mnohdy i diktovat podmínky. Znáte to, koho chleba jíš... Záleží samozřejmě mnohdy na tom, zda jde o audit vnitřní, který provádí osoba placená přímo zadavatelem auditu, anebo vnější, jenž provádí nezávislá organizace či odborník.