Před sněmovními volbami se odborníci pravidelně shodují, že čím méně přijde voličů k urnám, tím více nahrají stranám, které mají své stálé příznivce. Jak za tři týdny ovlivní voličská účast výsledky komunálních a senátních voleb, ovšem zdaleka tak jasné není.

Poté, co tuzemskou politickou mapu zcela zpřeházely květnové volby, je těžké určit, která z politických stran má stálý lektorát. A navíc se v říjnových volbách budou lidé rozhodovat podle různých kritérií, v závislosti nejen na poloze regionu, ale i na velikosti obce, kde si budou volit své zastupitele.

Věštění z křišťálové koule

"Jiná účast je na vesnicích, jiná ve městech a jiná ve velkých městech. A volby do Senátu jsou zase něco úplně jiného. Vztah voličské účasti a výsledku voleb se dá opravdu těžko zobecňovat. Je to něco jako věštit z křišťálové koule," řekla serveru ParlamentníListy.cz Jana Hamanová, vedoucí výzkumu agentury SC&C, která se volebními prognózami zabývá.

Oslovení politologové proto uvádí své prognózy neradi a když už, tak s velkou opatrností. „Co ale platí je, že v malých obcích budou lidé volit konkrétního kandidáta, kterého znají a také podle místních problémů, se kterými se potýkají," myslí si Josef Mlejnek mladší.

Ve větších městech už bude podle něho hrát silnější úlohu stranická příslušnost kandidáta. „Tady asi těžko skalní příznivec ČSSD půjde volit kandidáta TOP 09," dodal Mlejnek. S tím souhlasí i Bohumil Doležal. „Ve městech se lidé rozhodují podobně jako při volbách do sněmovny," řekl pro ParlamentníListy.cz.

Méně voličů: Plus pro KSČM a ODS

Ke komunálním volbám v Česku nechodívá o mnoho více než zhruba čtyřicet procent oprávněných voličů. A komu jejich větší či nižší účast prospěje?

"Co se říkalo před volbami do sněmovny už v mnohém tak trochu neplatí. Kdo má stálé voliče? Komunisté? Lidovci po květnovém hlasování museli opustit sněmovnu. A právě zde, doprava od politického středu se bude lámat chleba," myslí si Mlejnek. Dodal, že nízký zájem lidí o volby může podle jeho názoru ohrozit Věci veřejné.

Podobně smýšlí i Jan Kubáček. „Větší voličská účast určitě nahraje alternativním stranám a nezávislým kandidátům. Vydělat by na tom mohly Věci veřejné ale třeba také ČSSD," řekl redakci. A naopak: „Vysoký zájem voličů pak může uškodit KSČM a ODS," dodal.

A podle Doležala o sobě dají vědět KDU-ČSL a Strana zelených, partaje, jejichž poslanci po květnových volbách opustili sněmovnu. „Pro ně je to příležitost tak jako tak, nehledě, kolik lidí půjde volit," doplnil Doležal.

Nejdřív strana, potom osobnost

Ve volbách do Senátu bývá zpravidla v prvním kole účast stejně vysoká jako ve volbách do zastupitelstev. Konají se totiž najednou. Napodruhé už si ale tolik lidí k hlasovacím místnostem cestu nenajde a podle politických analytiků se zde jejich rozhodování mění.

„V prvním kole se bere více důraz na to, za jakou stranu dotyčný kandiduje. Je opravdu málo uchazečů, kteří zvítězí jako nezávislí. Ve druhém kole už se pak lidé více přiklání k osobnosti kandidáta," řekl Mlejnek. „Jak s tímto ale pohne voličská účast, si netroufám odhadovat," doplnil i za své kolegy.

Prognóza, za kterou si všichni oslovení politologové stojí a ve které se zároveň naprosto shodnou, je, že volební účast v letošních komunálních volbách rekordy lámat nebude. Odhadují ji zhruba okolo čtyřiceti procent. Volební místnosti se otevřou 15. a 16. října.

Více k tématu:

Fotokoláž: Hans Štembera