Pro začátek roku to je dostatečně dramatická zpráva, protože se zdá, že konflikt bude dále eskalovat. Ministr školství Josef Dobeš nechce ze svých plánů na vysokoškolskou reformu ustoupit, a proto hledá spojence zvláště mezi vysokoškolskými pedagogy.

Naopak univerzitní učitelé a studenti hledají podporu mezi politiky, aby mohli v nejhorším zlikvidovat nový vysokoškolský zákon v parlamentu.

Kompromis je pravděpodobně vyloučen a není ani příliš divu. Spory o školné a o to, kdo bude řídit univerzity, v zásadě nemají kompromisní řešení. Zvláště na otázku školného se dá odpovědět jen „ano“ nebo „ne“ a jeden z účastníků konfliktu tedy musí ustoupit.

Víceméně překvapuje, že se vláda snaží zavést školné právě v této době. V Evropě je totiž školné spíše na ústupu, jak svědčí zvláště středoevropské příklady. Reformátoři v čele s Dobešem se odkazují na rakouský příklad, kde bylo školné zavedeno v roce 2001, o osm let později ale bylo zrušeno. Letos Rakušané školné dokonce odpustili studentům, kteří nepocházejí z Evropské unie, a také těm, kdo studují příliš dlouho. V roce 2007 zaváděli školné v sedmi spolkových zemích Německa, dodnes však vydrželo jen v Bavorsku a Dolním Sasku. Maďaři zrušili školné referendem před pěti lety.

Tuzemští reformátoři jsou ovšem radikálnější než kolegové v německy mluvících zemích a odkazují se mimo jiné i na britský příklad. Od letoška se má na britských ostrovech platit školné v roční výši devět tisíc liber. To je desetkrát víc než v Německu či Rakousku, kde poplatky za studium nepřekročily tisíc eur ročně. V Německu se ovšem školné platilo okamžitě, v Británii si studenti budou moci na studium půjčit.