„Na základě právních názorů ministerstva, jimiž jsme vázáni, ale které jsou v některých případech ne zcela určitě formulované a problematické, jsme přesvědčeni, že případ vyžaduje mimořádné odborné znalosti. Případ by proto mělo projednat samo ministerstvo kultury," uvedla vedoucí Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu na Plzeňském kraji Alena Svobodová. „K tomuto kroku jsme přistoupili na základě získaných znalostí a především po důkladném seznámení se s názory ministerstva kultury uvedenými v rozhodnutí o odvolání proti našemu rozhodnutí, kterým byla Hlavnímu městu Praha uložena pokuta," řekla Svobodová.

„Posouzení zásahů do kulturně-historických hodnot a integrity Karlova mostu závisí na interdisciplinárním expertním posouzení, které Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu momentálně nemůže zajistit v ministerstvem požadovaném rozsahu. Případ vyžaduje hluboké znalosti z mnoha oblastí, ať již se jedná o otázky stavebně-technické, chemicko-technologické, kulturně-historické, geologické nebo řemeslné," informovala dále Svobodová.

„Karlův most jako jedna z nejvýznamnějších kulturních památek na území České republiky byla podle našeho názoru znehodnocována po dobu více jak dvou let, z čehož vyplývá výjimečná obtížnost při dokazování rozsahu a protiprávnosti jednání Hlavního města Prahy a případného podílu dalších zúčastněných subjektů. Ministerstvo má rozsáhlé znalosti o činnostech a postupech kolem opravy Karlova mostu, může tak jednodušeji než náš úřad rozlišit, které zásahy byly povolené, a za které může Hlavní město Praha nést správně-deliktní zodpovědnost," dodala Svobodová.

Plzeňský kraj jako arbitr byl vybrán z důvodů nepodjatosti

Správní řízení s vlastníkem památky, tedy s Prahou, a se zhotoviteli obnovy, společností Mott MacDonald, vedl Plzeňský kraj od 21. ledna z rozhodnutí ministerstva kultury. Ministerstvo jako nadřízený orgán památkové péče tak rozhodlo kvůli nečinnosti pražského magistrátu, a také proto, aby vyloučilo střet zájmu. Řízení se společností Mott MacDonald kraj nakonec zastavil, Praze ale vyměřil z maximální možné čtyřmilionové pokuty sankci 3,25 milionu korun za znehodnocení památkové hodnoty mostu. Výše pokuty podle kraje odpovídá významu této památky.

Za nejzávažnější pochybení označil kraj provádění prací bez respektu k tradičním kamenickým technikám, poškozování bloků a nadměrnou výměnu původních kamenů za nové, použití nevhodné malty či špatně provedené spárování. Vadilo mu také použití moderních materiálů neodpovídajících národní kulturní památce, jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách.

Ministerstvo kultury však rozhodnutí plzeňských expertů v červenci zrušilo a vrátilo případ zpět na Plzeňský kraj k doplnění z důvodu procesních chyb, které tam kraj udělal. Plzenští experti prý neodůvodnili výši uložené pokuty, nevypořádali se ani s návrhy a námitkami účastníka řízení. Nyní musí chyby odstranit a vydat nové rozhodnutí.

Zástupci pražského magistrátu považovali od samotného začátku uložení pokuty za absurdní záležitost a tvrdili, že jde o předvolební a politické rozhodnutí úředníků Plzeňského kraje, kteří platí příspěvky ČSSD.

Bez zajímavosti není ani fakt, že na Krajském úřadu Plzeňského kraje skončil vedoucí oddělení památkové péče Petr Jirásek krátce poté, co se podepsal pod rozhodnutí, že Praha má zaplatit pokutu 3,25 milionu korun za nedbalou opravu Karlova mostu. Důvodem k odchodu byla podle jeho slov skutečnost, že krajský radní pro oblast kultury Václav Koubík (ČSSD) chtěl jako politik údajně zasahovat do rozhodování státní správy, když se dožadoval podkladů ke kauze Karlův most, přesunuté do Plzně kvůli podjatosti Prahy. Jirásek odmítl podklady předat a stálo ho to místo.

Více: Opravu Karlova mostu hlídá žena Bürgermeistra. Střet zájmů?