V roce 2006 totiž dorazilo k břehům Itálie přes 20 tisíc afrických běženců. V Libyi je na 1,5 milionu nelegálních migrantů, ovšem původem ze subsaharské Afriky. Dávat tyto údaje do souvislosti s konflikty v Eritrei, Etiopii, Súdánu, nebo nejnověji s Pobřežím Slonoviny a Libyí může být zavádějící a v důsledku toho nebezpečné.

"Opravdová příčina migrace může být úplně jinde. A pokud  to nepřipustíme a nezačneme objektivně zkoumat, může Evropská unie v blízké budoucnosti stát před skutečně zásadním bezpečnostním problémem," upozorňuje český europoslanec Pavel Poc. Podle Poce totiž za potížemi Afriky nestojí ani tak destabilizace po rozpadu koloniálního systému, kmenové rozbroje nebo diktátorské režimy, jak se často traduje, ale především bezohlednost nejbohatších zemí světa.

"Ve skutečnosti jsou diktátoři jako je Gbagbo nebo Kaddáfí do značné míry produktem zahraniční politiky Spojených států a Evropy, stejně jako je takovým produktem třeba Tálibán v Afghánistánu nebo kdysi Chomejního islámský režim v Íránu." říká Poc, a dodává: "Z revolucionářů nebo obránců demokracie se tak v západních médiích stávají teroristé a diktátoři podle toho, s kým jsou zrovna ochotni obchodovat, komu jsou ochotni vyprodávat zdroje svých zemí nebo od koho nakupují zbraně."