Právník Pavel Hasenkopf, který pracoval v legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky (KPR) a také byl poradcem bývalého prezidenta Václava Klause, vyhrál soudní spor s Pražským hradem kvůli svému vyhazovu z pracovního poměru. Rozhodl o tom minulý pátek Obvodní soud pro Prahu 1.
Soud zatím nepravomocně - přítomní si ponechali lhůty pro odvolání - rozhodl, že důvody rozvázání pracovního poměru Hasenkopfa s KPR nebyly natolik zásadní, aby bylo nutné přikročit ihned k výpovědi. Hradní kancléř Vratislav Mynář mu totiž dal loni okamžitou výpověď za to, že Hasenkopf nechodil do práce tak, jak by měl.
Jenže hlavním důvodem rozvázání pracovního poměru s právníkem mělo být zřejmě to, že jej prezident Miloš Zeman označoval za hlavního autora amnestie, kterou 1. ledna 2013 vyhlásil Václav Klaus. Až později ale vyšlo najevo, že pravým autorem amnestie je právník Zdeněk Koudelka, který kvůli tomuto problému nakonec nebyl Zemanem jmenován soudcem Ústavního soudu.
Hasenkopf ovšem nyní ve svém blogu na webu Aktuálně.cz detailně popisuje, kdo může za to, že se vlastně jeho jméno ocitlo na seznamu autorů amnestie.
Klaus prohodil články I a II Koudelkova návrhu
„Návrh Zdeňka Koudelky se Václavu Klausovi evidentně líbil nejvíc, vybral si jej, ztotožnil se s ním a jen velmi mírně upravil k obrazu svému - například v Koudelkově návrhu byla abolice obsažena v čl. I, prezident Klaus ale články I a II Koudelkova návrhu nelogicky prohodil a proto dnes mluvíme o abolici jako o článku II,“ popisuje Hasenkopf v blogu detaily amnestie.
Prý až do okamžiku vyhlášení amnestie v závěru prezidentova televizního projevu na Nový rok 2013 nevěděl, zda nějaká amnestie skutečně bude. „Až do okamžiku, kdy byl text amnestie zveřejněn, jsem neznal její obsah - z mého hlediska se to jevilo jako vyhlášení výsledků soutěže, ve které jsem se svým návrhem neuspěl,“ zmiňuje k tomu dále Hasenkopf.
Proč si ale Klaus vybral právě návrh Koudelky a ne jeho, to mu prý není dodnes známo.
„Koudelkův nepodepsaný návrh jsem viděl krátce, a aniž bych tehdy věděl, kdo je jeho autorem, dal jsem najevo, že se mi nelíbí. Nelíbil se mi proto, že byl přízemní a šitý na míru výhradně aktuálním potřebám justice: Upouštěl páru v tehdy přeplněných věznicích a zbavoval státní zástupce a soudce kauz, se kterými nebyli schopni léta pohnout - tj. vyčistil jim skříně od balastu, který stejně neměli zájem řešit,“ napsal k tomu Hasenkopf.
Přestože mu média – a hlavně kancléř Mynář – amnestii původně přilepili na jeho osobní štít, on se za svůj návrh amnestie prý nijak nestydí. Právě naopak: Jeho návrh totiž nevedl k zastavení trestních kauz ekonomické kriminality, jako je například případ H-Systemu.
Neměl jsem tam H-System
„Pokud by si prezident byl býval můj návrh vybral, byli by mne za něj nenáviděli státní zástupci a soudci, protože by museli spoustu uložených trestů přepočítávat, ale můj návrh by nikdy nevedl k zastavení trestních stíhání např. v kauze H-Systemu a jí podobných kauzách ekonomické kriminality, protože můj návrh ekonomickou kriminalitu a korupci z dosahu amnestie výslovně vylučoval. Navíc můj návrh rozlišoval mezi platností a účinností amnestie a dával tak orgánům činným v trestním řízení devět týdnů na to, aby se abolici vyhnuly v jakékoli kauze,“ upozornil také právník.
Za autora Klausem vyhlášené amnestie jej ale prý označila ředitelka odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky Dana Římanová. Údajně to byla také ona, kdo podle Hasenkopfa informoval o údajném autorství hradního kancléře Vratislava Mynáře.
Nebyla nikdy schopna žádný návrh napsat
„Dana Římanová zcela jistě neměla sebemenší podíl na amnestii Václava Klause, sama by žádný návrh nikdy nebyla schopna napsat, pouze byla požádána o stanovisko k jednotlivým návrhům - nic k nim neměla. Nicméně již velmi záhy se distancovala od amnestie Václava Klause, asi tak dva dny poté, co se předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nechal slyšet, že amnestii psali diletanti a že doufá, že nový prezident je z Hradu vyhodí. Dala médiím k dispozici i mou interní verzi,“ popsal v blogu právník aktivity Římanové, která podle něj na Pražském hradě šikanovala koho mohla, přičemž sama byla prý odborně méně zdatná.
„Z mého úhlu pohledu zkazila snad vše, na co sáhla. Vrcholem byla tzv. Klausova výjimka z Lisabonské smlouvy, u které bez porady s kýmkoli a bez jakéhokoli povědomí o tom, oč se jedná, prostě proto, že se jí příčilo se se mnou poradit, kývla MZV na takový formální postup, který výjimku spolehlivě pohřbil,“ napsal na vrub Římanové Hasenkopf.
Nadto byla Římanová údajně i osobou, která výrazně poškodila nejen jeho, ale i samotného kancléře Mynáře a prezidenta Zemana, kteří jí měli skočit na nepravé autorství amnestie, čímž se pak následně oba před veřejností zesměšnili.
Dodejme, že právník Pavel Hasenkopf se kromě žaloby na kancelář Hradu o neplatnosti své výpovědi zároveň soudí jak s Milošem Zemanem, tak i s Vratislavem Mynářem o milion korun za to, že byl označen jako autor amnestie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
