Otázka ovšem je, jakou by měla podobu. Američané o změně smlouvy nechtějí slyšet. Podle nich jde o standardní dohodu, již mají i s jinými zeměmi. Smlouva z roku 1991 navíc už jednou prošla americkým Senátem, a je tak málo myslitelné, že by se jí američtí zákonodárci zabývali znovu. Američanům by se na druhou stranu ale nelíbilo ani to, kdyby Česko smlouvu vypovědělo, jak hrozí české ministerstvo financí. Dosud totiž žádná země nic takového neudělala.

Smlouva vede k arbitrážím s českým státem

Podle serveru Česká pozice, který letos o touze ministerstva financí zbavit se nevýhodné smlouvy opakovaně informoval, umožňuje smlouva "spekulativní a nepřímé investice, které se provádějí s jediným cílem - vyzkoušet několik arbitrážních řízení a připravit český stát o miliardy za fiktivní transakce".

"Od doby dojednání smlouvy se mnoho změnilo. „Měli jsme slabou ekonomiku odkázanou na zahraniční investice. To neodpovídá dnešní situaci," řekl letos například Schwarzenberg. O svém názoru bude kromě Clintonové moci ve Washingtonu přesvědčovat i šéfa americké obchodní komory Thomase Donohua, s nímž se sejde pátek. Komora dosud úvahy o změně smlouvy odmítala.

Výpovědní lhůta trvá deset let

Jaké dopady by mělo jednostranné vypovězení smlouvy v případě, že Američané budou nadále neústupní, není příliš jasné. Teoreticky by podnikatelé ze Spojených států mohli na Českou politiku nahlížet jako na místo, kde jejich investice nejsou v bezpečí. Podle některých názorů by ale jejich investice byly v bezpečí už proto, že Česko je členem EU. Smlouva navíc bude platit ještě deset let po případném vypovězení. Právě tak je totiž dlouhá výpovědní lhůta.

Česko již přitom v arbitrážích přišlo o miliardy korun. Nejvíce, deset miliard korun, muselo uhradit americké společnosti CME za znehodnocení její investice do televize Nova. Arbitráže navíc stát stojí stovky milionů korun na právním poradenství.

Související: