Ekonomická a hospodářská krize na jednu stranu odhalila problémy finančního sektoru a globálního kapitalismu, ale na straně druhé vlády neřeší podstatu současných problémů. Naopak zneužily ekonomickou krizi ke škrtům v sociální oblasti a k omezování dostupnosti a kvality veřejných služeb. Cesta je vždy stejná. Nejprve se ukáže na problém, který vhodnými daňovými a rozpočtovými úpravami ještě prohloubím, poté následuje zvýšení přímých úhrad a vše zakončí privatizační proces. A to vše pod taktovkou mezinárodních organizací, jako je OECD, Světová banka či Mezinárodní měnový fond.

Neoliberalismus si dala do vínku i současná vládní koalice. Snižuje daně bohatým, podnikatelům a podnikům, tak jako zvyšuje finanční spoluúčast občanů, dělá škrty v sociální oblasti, zdravotnictví, dopravní infrastruktuře a v dalších veřejných službách. Podle hodnotící zprávy OECD bohatí budou dál bohatnout a chudí chudnout. Růst nerovností zesiluje i špatný stav veřejných financí, protože snaha o snížení rozpočtových deficitů komplikuje přerozdělování peněz pomocí různých sociálních dávek,podpor a příspěvků.