Táborská radniční koalice opět válcovala na zastupitelstvu 27. června většinou svých hlasů, mnohdy ale jen velmi těsnou, návrhy opozice. Návrh místostarosty Emila Nývlta (ČSSD) o prodeji třinácti volných bytů obálkovou metodou však neprošel, což poukázalo jak na názorové rozpory mezi ČSSD, Tábor 2020 a TOP 09, tak na neprůhlednost rozhodování o prodeji volných bytů. A především dokumentovalo to zásadní - neexistenci pravidel. To si místostarosta Nývlt za svůj resort zřejmě neuvědomuje, jako ostatně mnoho dalších podstatných věcí.

S prodejem těchto bytů se totiž vyskytl zásadní problém. Jeden ze zájemců v rámci běžné a vžité praxe (aby uspěl alespoň při koupi jednoho z volných bytů), podal žádost hned o tři z nich. Ve všech případech byla jeho nabídka nejvyšší a komise navrhla prodej jednoho z bytů jeho osobě. Nabídky na další dva byty byly vyřazeny, což je v rozhodování komise také zřejmě běžná praxe. Občan zareagoval dopisem zastupitelstvu, že se bytu, který mu komise přisoudila, vzdává. Chce ale jeden z bytů dalších, na který podal rovněž nejvyšší nabídku. Podmínky, na jejichž základě komise rozhoduje, zřejmě neznal. Není určitě sám.

Poměrně široká diskuse zastupitelů problém nevyřešila. Nemohla. K objektivnímu rozhodnutí totiž chybělo to podstatné - jasně stanovená pravidla. A tak padaly "z voleje" neuvěřitelné návrhy. Třeba ten, aby zastupitelstvo vzalo v úvahu vzdání se bytu zklamaným občanem a nepřikleplo mu žádný, což vzbudilo logicky výhrady. Nespravedlivým vůči ostatním účastníkům obálkové metody se zdál i návrh, aby tedy dostal další z bytů, o něž nejvyšší nabídkou žádal.

Problém nevyřešila ani vedoucí odboru správy majetku města Dana Švecová. Je prý obvyklé, že pokud někdo žádá o prodej více volných bytů, pak označí ten z nich, který preferuje, tvrdila. V tomto případě se tak nestalo, proto komise vybrala první z nabídek žadatele.

Nakonec koalice prodej těchto třinácti volných bytů pro názorové rozpory neprohlasovala. Bude zřejmě vypsáno další výběrové řízení. Podívejme se však na důsledky tohoto zmatku.

Žadatelé, kteří si na byt půjčili od bankovních ústavů, sice mají peníze, budou je splácet včetně úroků, ale byt získat nemusí. V případě vypsání nového výběrového řízení jsou totiž v nevýhodě. Z jednání zastupitelstva a materiálů zveřejněných na webu radnice je jejich vítězná cenová nabídka veřejně známá a mohou být v novém výběrovém řízení přeplaceni.

Rada města, potažmo zastupitelstvo, se zveřejněním vítězných cenových nabídek a následným neschválením prodeje volných bytů zřejmě dopustilo porušení zákona o veřejné soutěži. Nehledě na etické dopady celé věci. Kdyby se žadatelé o volné byty zúčastnili jednání zastupitelstva a vše vyslechli, pravděpodobně by jim nikdo nevysvětlil, že se s byty v Táboře nečachruje.

Podobná situace mohla nastat pouze proto, že město nemá stanovena pravidla prodeje volných bytů. O statisícových sumách (v případě občanů) a milionových (v případě radnice), rozhoduje jakási skupinka lidí tvořící komisi. Ta je vybraná vedením radnice bez účasti zástupců opozičních stran a hnutí. A rozhoduje navíc na základě nepsaných, zvykových a především občanům neznámých podmínek. Tento stav rozhodně vytváří možnosti pro korupci a čachrování s byty, což považujeme za nepřípustné.

Zastupitelský klub KSČM dlouhodobě kritizuje způsob a kritéria prodeje bytů oprávněným osobám (privatizace bytů a domů nájemníky), proto se v této oblasti zdržujeme hlasování. Avšak to, co se děje při prodeji volných bytů, je zcela bezprecedentní chaos. Ten je jen důsledkem pracovního (či spíše nepracovního) stylu vedení a rady města. Proto i nadále trváme na rekonstrukci rady města a učiníme vše pro to, aby o věcech veřejných rozhodovali skutečně kompetentní lidé.

Související:

Korupce je téměř všude. Ohrožuje demokracii, soudí Češi