Proti minicenám koncerny
„Zemědělci prodávají své produkty za nízké ceny. Měli by se dostat na vyšší. A není pravda, že v cizině vyrábějí kvalitnější potraviny. Podobné sýry jako ve Francii, které se u nás prodávají draho, dokážeme vyrobit také. Přitom by se dala menší část prodat za podobné ceny a u zbytku výrobků cenu snížit tak, aby se dosáhlo trvale přijatelných cen," přemýšlí Čuba. Podobné úvahy jsou součástí jeho úvah o novém zemědělství, jehož koncepce by měla reflektovat změny v hospodářství a na mezinárodních trzích.
Současný, již hodně přežitý, koncept zemědělství vznikal v letech 1960 až 1975. Tedy zemědělství, které přineslo například kukuřičný, sušárenský anebo program výkrmu brojlerů. To vydrželo až do dnešních dnů. „Dnes, v globalizovaném světě, by se mělo zemědělství hodně změnit. Existují totiž silné mezinárodní firmy, s nimiž musí slabí zemědělci bojovat. Proto je třeba vytvořit i hodně silná zemědělská uskupení, která by dokázala vyjednat výhodnější ceny," vysvětluje. Základem nového zemědělství by tedy měl být koncernový podnik, který by sdružoval realizační podniky třeba na výrobu mléka, zeleniny či bioplynu, ale třeba i pojišťovnu nebo podnikovou banku. Tak teprve vznikne silný komplex.
Více k Františku Čubovi ZDE
Jezeďácké království Slušovice se rozpadlo. Šéfa Čubu ale uznává každý
Slušovický šéf Čuba: Komunisté se zase dostanou do vlády
Zbyněk Fiala: František Čuba- Nové zemědělství (2)
Potraviny musí být čerstvé
Jít cestou výroby biopotravin znamená podle Františka Čuby podstatně snížit výrobu. Jinak to prý nejde. „Systém biopotravin není férový. Výrobci biopotravin totiž tvrdí, že nepoužívají chemikálie při hnojení a tak dosahují lepších výnosů. To v podstatě není možné a biozemedělci podle mě potajmu hnojí chemií. Kdyby tady na Slušovicku vůbec nehnojili, bude výnos od tří do třinácti metráků od hektaru. Fakt, že se zde dosahuje výnosu čtyřicet metráků z hektaru, je pozůstatkem kvalitního hnojení, které se zde provádělo," vysvětluje s tím, že menší výnosy českých zemědělců vyhovují hlavně farmářům v cizině, protože bez vlastního přičinění vítězí v konkurenci.
Místo biopotravin by se tedy snažil promyslet trh s potravinami tak, aby si lidé každý den mohli koupit zcela čerstvé maso nebo mléčné výrobky. Podle hesla, dnes vyprodukovat, zítra prodat. A jak sám Čuba uvádí, na dobrém vepřovém si člověk smlsne nejvíce hned po zabíjačce. Navíc v některých menších prodejních řetězcích po republice to již dávno takhle funguje. V současnosti důchodce Čuba už v žádném z podniků ve Slušovicích prý nefiguruje ani jako odborný poradce. Přitom s Josefem Hurtou vydali odbornou brožuru, kde uvádějí na sto možností, jak výdělečně podnikat. Například pěstovat plantážním způsobem rybíz, maliny či jahody, při boomu ve farmaceutickém průmyslu pěstovat a zpracovávat léčivé rostliny anebo vykrmovat ovčí brojlery.
Vše k tématu zemědělství
Směrnice EU zvedne cenu vajec. Bendl bude nařízení hlídat
Bendl se opřel do EU: Čeští zemědělci jsou kvůli ní handicapovaní
Analytik: Hnus. Párky bez masa, kečup bez rajčat, co s tím, ministře Bendle?
Ministr Bendl: Hranolková daň by uškodila českým zemědělcům
Vzpomínky na JZD Slušovice
Velmi často se v úvahách o novém zemědělství vrací k dobám Agrokombinátu Slušovice. I dnes, jako v letech svého zázračného šéfování, zastává stejné názory. „Člověk je od přírody líný. Nechce moc dělat, ale chce se mít dobře. Aby chtěl pracovat, musí k tomu být přinucen aktivizačními faktory. Pro každé pracovní prostředí se hodí jiné a toho je třeba využívat. Člověk pak dosáhne lepších výsledků, než když mu budete dávat bůhvíjaký plat," soudí hospodář, který když nebylo zbytí, tak i v době šéfování zemědělského družstva šel poklízet do kravína a nebál se jakékoliv těžké práce.
Podnikatelské ovzduší v Česku hodnotí jako ustálené, ale mrzí ho výprodej tuzemských fungujících a prosperujících podniků cizím koncernům, v jejichž rukou zaniknou. „Například zde byla vybudována fabrika na výrobu jogurtů. Když jsme jednali s Francouzi, chtěli jsme, aby se z ní stal nejmodernější podnik na světě. Dodnes, přestože funguje třicet let, je na velice solidní úrovni. V současné době ji však firma Yoplait zrušila. Měla kapacitu dva tisíce tun jogurtu ročně. Ve Francii však vybudovali fabriku s kapacitou dvě stě tisíc tun a počítají, že odtamtud budou jogurty dovážet sem. Přitom nás čeká těžká energetická krize. Náklady na dopravu jsou teď vcelku zanedbatelné, takže se tím zatím nikdo nezabývá, ale jakmile vzroste cena ropy, bude to problém," vysvětluje.
Obnovit agrokombinát za rok
Je třeba dodat, že podle něj zcela funkční a vysoce výdělečný Agrokombinát Slušovice zlikvidoval exprezident Václav Havel, ale trnem v oku byl už předchozímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi. Se znovuobnovením agrokombinátu nepočítá. Nicméně již se zmínil, že kdyby někdo investoval deset miliard korun, šlo by agrokombinát do roka rozvinout do takové podoby, kde se nacházel kolem roku 1989, tedy ve velmi silné pozici. „Když jsem to řekl, spousta lidí mi volalo, že do toho jdou se mnou, a že zatím mohou dělat i zdarma, protože vědí, že se jim to pětinásobně vrátí," podotýká Josef Čuba
V období kolem roku 1990 vznikly na základech JZD Slušovice desítky firem. Hovořilo se o tunelování a daňových únicích, ale důkazy chyběly. V roce 1998 byl Čuba odsouzen na rok s tříletou podmínkou za to, že bez souhlasu Státní banky československé umožnil roku 1990 ve vnitropodnikové bance slušovického družstva vznik soukromých kont i pro klienty mimo družstvo. Stejný soudce jej pak při odvolacím řízení roku 2000 zprostil obžaloby.
autor: Jan Rychetský
