Lidem je také potřeba říci, že o své finanční prostředky mohou přijít, neboť vláda nedává žádné garance ani nezajišťuje pojištění, jako u bankovních vkladů. Ani slibované úročení 2,5 či 3,5% nemusí být realitou, za posledních deset let to u stávajících tuzemských penzijních fondů reálně nebylo ani jedno procento. Druhý pilíř tak může, i díky nepravdivé vládní propagandě, znamenat stejnou deziluzi jako kuponová privatizace z počátku devadesátých let.

 

Tak, jak byl druhý pilíř ze strany Nečasovy vlády nastaven, jde o mrtvě narozené dítě, pro většinu lidí s průměrným a podprůměrným platem je objektivně nevýhodný. O tom svědčí také naprosto minimální zájem občanů.

 

Na druhém pilíři vydělají jen ti nejbohatší, tak jak je u Nečasových reforem zvykem. Lidé s běžnými příjmy navíc nemají v době recese a poklesu reálných mezd peníze na to, aby si ještě spořili na nejistou penzi z privátních fondů

 

Občanům navíc podle zákona hrozí, že nakonec skončí u zcela jiné penzijní společnosti, než pro kterou se rozhodli. Pokud jejich důchodový fond nebude mít za 24 měsíců od vzniku alespoň 50 tisíc klientů, což nyní většině fondů reálně hrozí, může ČNB nařídit převod důchodového fondu na jinou penzijní společnost. Pečlivý výběr penzijní společnosti tak může být zcela k ničemu.

 

ČSSD se druhým pilířem do budoucna nepočítá, tato část důchodové reformy byla koncipována nespravedlivě a chybně. Po volbách ji proto zrušíme. Naším cílem je stabilizovat průběžný státní systém, který dává lidem jistotu, že o své penze nepřijdou, a současně rozvíjet dobrovolné spoření na důchod ve druhém pilíři. 

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD