Srbská hudba, úchvatná příroda a nezbytná pálenka. Čeští novináři a umělci se zúčastnili Dnů česko-srbského přátelství

14. 10. 2014 16:19

Víno, rakija, čevapčiči, pljeskavica, dynamická balkánská hudba a přátelští Srbové. Tak většina účastníků zpětně hodnotila první Dny česko-srbského přátelství, které se z popudu Turistické organizace Zlatibor a majitele restaurace Singidunum Aleksandara Djuriće uskutečnily na konci letošního léta ve Zlatiboru na západě Srbska.

Srbská hudba, úchvatná příroda a nezbytná pálenka. Čeští novináři a umělci se zúčastnili Dnů česko-srbského přátelství
Foto: Radim Panenka
Popisek: Česká a Srbská vlajka

Když byl prezident republiky Miloš Zeman počátkem dubna letošního roku na státní návštěvě Srbska, šlo v jistém smyslu o výjimečnou cestu. Dosud na jiné návštěvě českého prezidenta nezaznívaly z obou stran tak často slova o pevném, dlouhotrvajícím a upřímném přátelství a spolupráci mezi oběma národy jako mezi Čechy a Srby. Blízkou spolupráci prvního prezidenta Masaryka a krále Aleksandara I. Karadjordjeviće ani netřeba připomínat.

Jako konkrétní gesto k prohloubení a utužení vzájemného česko-srbského přátelství byla myšlena i nedávná cesta českých novinářů a umělců do srbského kraje Zlatibor na západě země. Akci uspořádala Turistická organizace Zlatibor spolu s majitelem vyhlášené pražské srbské restaurace Singidunum Aleksandarem Djurićem.

„Turistická organizace Zlatibor si přála prostřednictvím návštěvy českých novinářů a umělců zpropagovat a vyzdvihnout nádherné prostředí, krajinu a atmosféru našeho kraje, který je jako stvořený ke klidnému odpočinku. Zlatibor i naše turistická organizace poskytuje návštěvníkům služby na vysoké úrovni a máme hodně co nabídnout. Srbský a český národ pojí dlouhotrvající přátelství, Češi sem sice jezdí, ale rádi bychom známost našeho kraje ve vaší zemi ještě více rozšířili a přivítali u nás Čechů mnohem víc. Navíc jsou zde pro většinu českých lidí poměrně nízké ceny a zároveň vysoká kvalita všech služeb. Přáli bychom si, aby nedávná návštěva českých umělců a novinářů, kterou Turistická organizace Zlatibor uspořádala, zprostředkovala krásy našeho kraje a přátelský přístup zdejších lidí všem Čechům,“ řekl pro ParlamentníListy.cz ředitel Turistické organizace Zlatibor Arsen Djurić.

Jezero v centru Zlatiboru

Většinu těch, kteří se cesty do srbského Zlatiboru zúčastnili, spojuje v Praze jedno místo, srbská restaurace Singidunum (latinsky Bělehrad), která sídlí v Bělehradské ulici na Vinohradech. Majitel restaurace Aleksandar Djurić redakci upřesnil, co bylo smyslem akce.

„Arsen a já jsme dali zájezd dohromady a zrealizovali ve formě Dnů česko-srbského přátelství. Chodí ke mně v Praze do restaurace spousta českých kamarádů, kteří se zamilovali do naší kuchyně, atmosféry a hudby, ale přitom v Srbsku nikdy nebyli a často jde o lidi známé nebo prospěšné ve svých oborech. Tak jsme se rozhodli jim náš kraj Zlatibor ukázat, aby ho mohli dále prezentovat svým známým i veřejnosti,“ řekl pro ParlamentníListy.cz majitel pražské srbské restaurace Singidunum Aleksandar Djurić.

Zlatibor je název nejen známé turistické destinace srovnatelné s krkonošským Špindlerovým Mlýnem, ale i tamního pohoří, jehož nejvyššímu vrcholu Torniku co do výšky oproti Sněžce schází něco málo přes sto metrů. V centru města Zlatibor to žije jak v zimě, tak v létě. Služby tu nabízí řada nových nebo nově zrekonstruovaných luxusních hotelů, které jsou i častým místem pořádání mezinárodních konferencí a seminářů. Jejich ceny jsou přitom ve srovnání s českými podniky na stejné úrovni mnohem nižší. Čechy přitom zaujme i pozitivní a přátelský přístup místních lidí od personálu hotelů a restaurací až po běžné lidi, které potkáte na ulici.

Zřejmě nejslavnější a nejstarší zlatiborský hotel Palisad, který nedávno prošel nákladnou rekonstrukcí, se může pochlubit i tím, že v něm ve své době nocoval jugoslávský vůdce, maršál Josip Broz Tito. Od té doby koluje historka, že ve zlatiborském jezeru jen kousek od hotelu v noci kuňkaly žáby a maršála to rušilo ve spánku. Druhý den si Tito na žáby stěžoval a další noc už prý v jezeře nebyla žába ani jedna.

Hodně toho může nabídnout nejen samotný Zlatibor a stejnojmenné hory, ale i další okolí. Jen pár desítek kilometrů odtud lze navštívit třeba slavný Drvengrad, vesnici, kterou vysoko v horách postavil světově proslulý režisér Emir Kusturica. Drvengrad je nepřetržitě otevřený turistům a v lednu se zde odehrává Kusturicův filmový festival, kam každoročně zavítají známé hvězdy stříbrného plátna. Předchozí ročníky festivalu navštívili například americký herec Johnny Depp či italská filmová hvězda Monica Bellucci. Turisticky lákavé je i „muzeum pod širým nebem" v podobě jedinečného skanzenu Sirogojno se stovky let starými domky, hospodářskými staveními či lesní restaurací.

Vesnice Drvengrad, kterou postavil Emir Kusturica

Českého zájezdu na konci léta se účastnila i česká režisérka a producentka Ivanna Benešová, která ParlamentnímListům.cz blíže popsala své dojmy ze Zlatiboru, který ještě příliš českých turistů neobjevilo.

„Na výlet do Srbska jsem byla pozvána proto, že jsem na podporu česko-srbského přátelství točila krátký reklamní spot. Přiznám se, že jsem v první chvíli netušila, co od této země čekat. Nakonec jsem ale byla mile překvapena především tamní krásnou přírodou a horami, která já miluji. Osobně bych destinaci Zlatiboru doporučila k dovolené zejména aktivnějším turistům, kteří se nebojí turistiky po památkách a přírodě. Jako dopravu na Zlatibor doporučuji přímou jízdu autem nebo letadlem do Bělehradu a následný přesun na Zlatibor,“ řekla redakci Ivanna Benešová.

Ve skupině Čechů, kteří se zúčastnili prvního ročníku Dnů česko-srbského přátelství, byl vedle režisérky Benešové také slavný romský hudebník Vojtěch Lavička se svojí kapelou Gypsy Spirit, hudebník Tomislav Zvardon se svým jazzovým tělesem, zpěvačka Monika Agrebi nebo malíř a fotograf Ivo Chvátil, který v hotelu Palisad představil výstavní soubor svých děl pro letošní rok.

Z Kusturicovy vesnice Drvengrad. Symbolické "městské vězeni" s Georgem Bushem a Javierem Solanou za mřížemi.

Skanzen Sirogojno

Komplex jeskyně Stopića