Drama do té doby poklidného plácku se dvěma malými brankami a třemi lavičkami se začalo odvíjet v roce 1998. V tomto roce se spolu s kolegy, se kterými poté založil občanské sdružení Vilová čtvrť Svojsíkova, dozvěděl Pilnáček šokující zvěst. „Mělo dojít ke změně územního plánu tak, aby byla možná výstavba na hřišti ve Svojsíkově ulici,“ vzpomíná na počátek příběhu. Žádala o ni dvojice architektů Patrný a Jakl, kteří zde mínili postavit bytový dům. Pozemek však byl v územním plánu veden jako sportoviště. Lidé v okolí se začali bouřit a protestovat proti výstavbě šestipatrového domu. „Asi i proto zastupitelstvo tuto změnu územního plánu neodsouhlasilo a z tohoto projektu sešlo,“ uvádí.

Více příběhů ZDE

Dva roky. A vše je jinak

Oddychnout si však mohl jen na chvilku. O dva roky později se připravoval nový územní plán, kde plácek navrhli do typu bydlení městské. „Ozvali jsme se s námitkou, že je tady sportoviště. Byla přijata a zastupitelstvo – už podruhé – odsouhlasilo, že pozemek má zůstat v územním plánu jako sportoviště,“ popisuje Pilnáček.