V dubnu letošního roku se podařilo v Poslanecké sněmovně definitivně prosadit zákon o krajském referendu, jehož návrh předložila skupina poslanců České strany sociálně demokratické v únoru loňského roku. Předlohu však nejprve zamítl pravicový Senát a poté ji Parlamentu vrátil i prezident republiky. Přehlasování veta Václava Klause bylo poslední překážkou, která stála v cestě zavedení úpravy referenda na úrovni vyšších územních samosprávných celků. Jde tak o další úspěch sociální demokracie a spolu s ní všech skutečně demokraticky smýšlejících občanů, kteří už léta po referendu na krajské úrovni volali. Poté, co se tento zákon nepodařilo přijmout v minulém volebním období, předložili sociálnědemokratičtí poslanci návrh zákonné úpravy krajského referenda znovu. Těší mě, že jsem se na zpracování tohoto klíčového předpisu pro fungování krajské samosprávy mohl podílet.
V krajském referendu budou moci občané kraje rozhodovat o věcech, které patří do samostatné působnosti, tj. do samosprávy kraje. Hlasovat však nebude možné o ukládání pokut, o rozpočtu kraje, o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání, o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků, členů rady kraje a volených či jmenovaných členů dalších orgánů kraje. Referendum nebude přípustné ani tehdy, jestliže by otázka v něm položená nebo rozhodnutí v něm přijaté byly v rozporu s právními předpisy, a dále v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve správním řízení. Referendem nebude možno rozhodnout ani o schválení, změně či zrušení obecně závazné vyhlášky kraje. Cestou krajského referenda tedy nebude možno odejmout pravomoci či zasahovat do nejpodstatnějších pravomocí samosprávných orgánů kraje, ani nahrazovat výkon státní správy. O všech ostatních otázkách krajské samosprávy bude možné referendum konat.
Krajské referendum se bude konat, jestliže se na tom usnese zastupitelstvo kraje, anebo na návrh alespoň 6 % oprávněných osob, tj. občanů starších 18 let s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno. K platnosti rozhodnutí v krajském referendu bude třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob. Rozhodnutí v krajském referendu bude závazné, pokud pro něj bude hlasovat nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily, a které současně představují alespoň 25 % všech oprávněných osob. Při splnění těchto podmínek bude rozhodnutí v krajském referendu závazné pro všechny orgány kraje. O téže věci bude znovu krajské referendum přípustné až po uplynutí dvou let.
Každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor budou moci podat návrh ke krajskému soudu na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu, budou-li mít za to, že došlo k takovému porušení ustanovení zákona, které mohlo ovlivnit výsledek referenda, nebo proto, že bylo konáno referendum o věci nepatřící do samostatné působnosti kraje, anebo bylo konáno o věci, o níž krajské referendum nelze dle zákona konat. Soud bude povinen rozhodnout o takovém návrhu do 30 dnů, a to bez nutnosti nařizovat jednání.
Zákon o krajském referendu vstoupí v účinnost od 1. ledna 2011. Od příštího roku tak budou moci občané rozhodovat o zásadních otázkách krajské samosprávy také přímo sami, obdobně, jak to již od roku 1992 mohou činit ve svých obcích v místním referendu. Přijetím zákona o krajském referendu se podařilo zaplnit výraznou mezeru v našem právním řádu, pokud jde o použitelnost referenda jako nástroje přímé demokracie při správě věcí veřejných. Česká republika tak konečně zohlednila i doporučení Parlamentního shromáždění a Výboru ministrů Rady Evropy z roku 2005, které doporučují používání referend jako prostředku k upevnění demokratické legitimity politických rozhodnutí, odpovědnosti reprezentativních institucí, zvýšení otevřenosti a průhlednosti jejich rozhodnutí a k přímé účasti voličů v politickém procesu. Tyto orgány Rady Evropy jsou totiž stejně jako ČSSD přesvědčeny o tom, že přímá a reprezentativní demokracie se nevylučují, ale naopak vzájemně doplňují.
Nyní nás čeká další a jistě mnohem obtížnější úkol: prosazení obecného ústavního zákona o celostátním referendu, v němž budou moci občané přímo rozhodovat o zásadních otázkách vnitřní i zahraniční politiky státu. ČSSD opakovaně a soustavně v každém volebním období tento ústavní zákon předkládá, zatím však vždy ztroskotal na odporu pravicových poslanců či senátorů. Naposledy se tak stalo kvůli tomu, že pravice nechtěla umožnit referendum o umístění radaru v Brdech. Protože k přijetí tohoto ústavního předpisu je třeba ústavní většiny hlasů v obou komorách Parlamentu, bude záležet na výsledku letošních voleb do Poslanecké sněmovny i do Senátu, zda se i celostátní referendum u nás jednou stane skutečností, stejně jako nyní referendum krajské.
Dále čtěte:
Suchánek (ČSSD): Zvítězí-li pravice, čeká nás zdravotnický horor!
ANO
NE
