Evropská revoluce. Tak někteří pojmenovávají protesty Španělů, k nimž se o víkendu přidali i Řekové a Francouzi. Členové španělské iniciativy Los Indignados, tedy Pobouření, se rozhodli tábořit na největším madridském náměstí Puerta del Sol a v současnosti jich tam stále stovky zůstávají. Dávají najevo nespokojenost s tím, jak  vláda Josého Zapatera řeší ekonomické těžkosti. Tamní situace má hned několik paralel s tou v Česku.

Pozor na nové Sládky

„Už jsem slyšel obavy politiků, že se to bude šířit dál. V mnoha zemích jsou totiž lidé nespokojeni se stavem věcí veřejných. Prý je to zrada na lidech a zavedené strany jsou bandami podvodníků. Nemyslím si ale, že španělské protesty se rozrostou v rámci celé Evropy. Navíc Španělsko se potýká s dvacetiprocentní nezaměstnaností a v Česku situace není tak beznadějná," vysvětluje europoslanec Richard Falbr ČSSD pro ParlamentníListy.cz.

Právě on má Španělsko přímo v genech. Do Anglie, kde se narodil ve svazku Čecha se Španělkou, přijeli jeho rodiče poté, co skončila občanská válka ve Španělsku porážkou republiky. Až po druhé světové válce se vrátili do Československa.

„V Česku opravdu tak velké protesty nehrozí. Jsme konzervativní a trvá dlouho, než se rozhoupeme k činu. Na Václaváku nebo Staromáku spát lidé nebudou, ale jejich naštvanosti by mohl zneužít nesnášenlivý populista, nějaký nový Sládek, co slíbí, že zavede pořádek a lidé ho budou volit. To by bylo horší," obává se Falbr a jmenuje například stranu silné ruky ve Finsku Praví Finové.