„Informace, které se dostaly na veřejnost o dalším komunistobijcovi Tomáši Halíkovi, berou dech. Byl, nebo nebyl před listopadem 1989 pronásledován? Když sledujeme jeho předlistopadové curriculum vitae, tedy životní osudy, řekli bychom spíše, že patřil k vzorným občanům socialistického Československa, pevně stojícím 'za politikou KSČ'. Nebo ani to není pravda? Podle dokumentace, kterou si lze přečíst v Parlamentních listech a na 'netu', kolem pátera Halíka je všechno jinak,“ píše Kojzar.

Připomíná pak informace, které jsou o Halíkovi v Archivu bezpečnostních složek a o kterých informoval server PrvníZprávy.cz.

Halík v roce 1968 podle svého oficiálního prohlášení patřil mezi aktivní členy opozičního studentského hnutí. V posudku z roku 1972 se však píše: „Nepatřil k radikální skupině studentů. Postupně si vytvářel vztah k novému vedení strany, s jehož základním konsolidačním úsilím souhlasí.“

Zástupce vedoucího Brigády socialistické práce Halík za realizaci politiky KSČ

„Svědectvím o jeho pozitivním přístupu k tehdejší moci je to, že po krátkém působení ve zmíněném Chemopetrolu si ho vyhlédli v Institutu  pro výchovu vedoucích pracovníků Ministerstva průmyslu, nikoli tedy v pouhém Institutu Ministerstva průmyslu. Tady jako aktivní člen odborů, dokonce jako zástupce úsekového důvěrníka s tím, že tuto funkci perspektivně převezme, vstoupil do Brigády socialistické práce a stal se dokonce zástupcem jejího vedoucího,“ píše zkušený znalec komunistických poměrů Kojzar.