Zčásti i proto, že velká část veřejnosti vlastně otce ani nepovažuje za rodiče. Je pouze tím, kdo nosí domů peníze. I proto soudy dávají děti po rozvodu v drtivé míře jen matkám. I proto přežívá v naší zemi očividná nespravedlnost a to, že otci v krátké lhůtě zaniká možnost požádat o určení otcovství. Dítě potřebuje oba rodiče a to s tím, že rodičem je u mne vždy ten, kdo dítě zplodil a teprve v krajním případě pěstoun. Není třeba polemizovat, vím že cizí bývají někdy lepší rodina než vlastní rodič, ale nikdo nemá právo dítěti brát otce a otci jeho dítě, pokud o sebe vzájemně stojí. Z průzkumů vyplývá, že zřejmě čtvrtina otců v České republice vychovává cizí dítě a stejně velké množství otců se zase o své dítě nemůže starat, protože buď netuší, že dítě mají anebo se třeba starat ani nechtějí, protože je k tomu nic nenutí.

A zřejmě čtvrtina, 25 procent dětí nezná vlastního otce. Nejen, že třeba po něm nemůže dědit, ale netuší ani jaké genetické choroby mu hrozí.  To vše po falešným pláštíkem ochrany rodiny.