Vážená kolegyně, vážený kolego, současní a dnes už také bývalí členové Občanské demokratické strany, volení i nevolení představitelé, přátelé,

dovol(te) mi oslovit Tě(Vás) s naléhavou prosbou a současně výzvou, kterou chci reagovat na poslední vývoj v naší straně. Píši pořád ještě v naší, protože jsem stále členem, na rozdíl od řady našich kolegů, kteří už to vzdali. ODS je ohrožena. Je ohrožen tento, ve střední Evropě unikátní a těžce opakovatelný ; projekt liberálně-konzervativní strany hájící svobodu a kapitalismus. Je ohrožen námi samými. Velmi jsem váhal, zda se mám vůbec ozvat. Je pohodlnější mlčet...

Moje minulá odpovědnost za ODS, moje současná občanská odpovědnost za demokratický vývoj v této zemi a moje obava o budoucnost mě přinutila nemlčet. Mimo jiné i proto, že nesu za současný stav svůj podíl viny. Mírou vynucených kompromisů, personálně, vlastními chybami. Není mnoho lidí v ODS, kteří mají právo a zároveň povinnost se ozvat a svou autoritou apelovat na pozitivní změnu, musí to být ale všichni, současní i minulí členové ODS, kteří se musí poprat se stávající situací a onu změnu prosadit. Ne kvůli nám, ale kvůli lidem v této zemi, kvůli našim potomkům, kvůli zachování polistopadového demokratického vývoje.