Události před deseti lety omezily lidská práva. Sledování je všude

11.09.2011 15:56

Teroristické útoky z 11. září 2001 vedly v následujících deseti letech ke střetu dvou přístupů. Na jedné straně šlo o zajištění bezpečnosti, na druhé o dodržování lidských práv. Osobní svobody v západním světě zásadně omezil především americký protiteroristický zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích.

Události před deseti lety omezily lidská práva. Sledování je všude

Desetiletí, které uplynulo od teroristického útoku na USA 11. září, bylo opakovaně terčem kritiky za to, že podezřelí byli nadlouho zadržováni bez soudu, při výsleších se používaly metody hraničící s mučením a sledování se stalo všudypřítomným jevem. Osobní svobody v západním světě zásadně omezil především americký protiteroristický zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích.

Ten poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat e-mailovou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud. Z USA pak vycházely požadavky i na další země, aby se k jejich bezpečnostním opatřením připojily. Platnost zákona je pravidelně prodlužována, naposledy tak o čtyři roky učinil prezident Barack Obama.

Tělesné skenery Evropská unie odmítla

V Evropské unii platí už pět let směrnice, která ukládá telekomunikačním operátorům uchovávat záznamy o telefonickém či internetovém spojení dalších šest až 24 měsíců. Nařízení se netýká obsahu hovorů či e-mailů, ale informací o tom, kdo komu kdy a odkud volal či posílal e-mail. Loni v létě Evropský parlament schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům.

Ne ve všem jde Evropská unie zcela ve šlépějích Spojených států. Hospodářský a sociální výbor EU například nedoporučil zavádění tělesných skenerů, které se používají na amerických letištích, protože podle něj představují potenciální zdravotní riziko pro cestující a mohly by narušovat lidská práva.

Kompletní informace o cestujících lze uchovávat 15 let

Ale USA si vymohly, aby jim letečtí přepravci ze zemí EU předávali data o cestujících, a sice kontaktní informace, informace o platbě či informace o zavazadlech. Americká strana může údaje uchovávat 15 let. Evropská unie a Spojené státy příslušnou smlouvu podepsaly v roce 2007 a platit má do roku 2014.

Diskutabilnost shromažďování osobních dat podtrhuje mimo jiné kauza, podle níž newyorská policie (NYPD), s podporou CIA, využívala údaje ze sčítání lidu k lokalizaci etnických komunit. Tam pak nasazovala své tajné policisty a informátory. Členové „demografické jednotky" měli v civilu sledovat kavárny, knihkupectví a mešity, dokumentovat, co lidé říkají a čtou, a takto identifikovat potenciální hrozby.

K věci:

Kdo zpochybňuje 11. září, trestuhodně lže, zlobí se záchranář 

Američan fandí Hájkovi. Racionálně uvažující lidé by s ním problém neměli 

Šéf KSČM Filip nevěří verzi USA o 11. září. Jen záminka pro války 

Foto: paulczynski.cz 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jih

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

13:22 To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

Ministr vnitra Vít Rakušan neříká české veřejnosti pravdu o migračním paktu. Tvrdí to už i koaliční …