"Ústecký kraj nesouhlasí se zařazením opatření 'Zasadit se o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a jejich legislativní zajištění' do SPŽP 2012 - 2020 a požaduje jeho vypuštění," stojí v zápisu z jednání krajských radních, zveřejněném na webu kraje. Odpůrci prolomení limitů a ekologové tento krok považují za umetání cesty pro pokračování těžby za limity, uvedl server. Kraj ale tvrdí, že prolomení limitů nepodporuje, že se jen vyjadřuje k různým koncepcím, což mu ukládá zákon.

Usnesení zastupitelstva platí. Zatím

"Stále je platné Usnesení zastupitelstva Ústeckého kraje o podpoře limitů. Zastupitelé jiné usnesení nepřijali. V rámci své připomínky ke Státní politice životního prostředí Ústecký kraj uvádí do souladu dvě státní koncepce, které si v tomto bodě vzájemně odporují," řekla webu mluvčí kraje Magdalena Hanáčková.

Limity jsou v kraji velmi citlivé téma; vznikly v roce 1991 na konci největšího uhelného rozmachu a mají za úkol ochránit aspoň část krajiny. Brání mimo jiné zboření Horního Jiřetína a těžbě na samém okraji třicetitisícového Litvínova. Obyvatelé obou dotčených měst si v předloňských volbách zvolili do čela politiky, kteří s další těžbou ostře nesouhlasí, proti další těžbě stojí i vláda a ekologové.

Omezení v těžbě uhlí nejvíce vadí těžařské skupině Czech Coal. Ředitel firmy Luboš Pavlas o nezbytnosti další těžby loni přesvědčoval i poslance z hospodářského výboru. Poprvé veřejně mluvil i o tom, že by jeho firma chtěla těžit pod chemičkou v Záluží. Ta zaměstnává asi 3000 lidí, tedy dvakrát tolik než celý důl, který by ji měl pohltit. Těžba by k Záluží dospěla nejdřív kolem roku 2060.

Psali jsme: