Nemocnice v Rumburku dostala smlouvu, která byla navýsost nevýhodná, možná by se dalo říci až vyděračská. „Předloženou smlouvu jsme odmítli podepsat. Smlouva nám ukládala zrušit gynekologii i dětské,“ vysvětluje Petr Urban, náměstek ředitele rumburské nemocnice. „Občan má právo na zdravotní péči. Postup zdravotních pojišťoven mu toto právo omezuje a ministr zdravotnictví všemu přihlíží,“  nelíbí se poslanci Davidu Kádnerovi (Věci veřejné).

Pacienti jsou opět rukojmími

Zrušením odborných oddělení by došlo k ohrožení zákona o péči o zdraví lidu. Takto předložená smlouva nerespektuje zejména dostupnost zdravotní a nemocniční péče z hlediska geografického uspořádání Šluknovského výběžku a jeho rozlohy, nereflektuje ani klimatické a terénní podmínky daného regionu. „Zrušením těchto odborných oddělení by například občané z dolní části Šluknovského výběžku měli dosah nejbližšího zdravotnického zařízení v Děčíně a České Lípě, což je vzdálenost okolo 90 kilometrů,“ upozorňuje Ladislav Račok z Věcí veřejných, který si klade řečnickou, leč závažnou otázku:  „Nejedná se už v tom případě o zásadní ohrožení dostupnosti zdravotní péče?“ Zdraví občanů nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice se tak podle něj stává rukojmím.

Véčka chtějí novelu. Ať se Hegerův rezort snaží

Lužická nemocnice v Rumburku zajišťuje zdravotní a nemocniční péči pro bezmála šedesát tisíc obyvatel. Omezení třeba i jen jednoho oddělení by tak zásadně ovlivnilo zdejší lidi. Ladislav Račok se proto rozhodl prostřednictvím poslance Davida Kádnera parlamentní stížnost na postup ministra zdravotnictví o zbavení se odpovědnosti za státní zdravotní politiku.