Dvoutisícová obec Dobronín jakoby vypadla z Menzlova filmu. Obrovská škola, bývalé JZD a zkrachovalá sklárna. Ve vitríně u zastávky visí fixkou napsané teze pod nálepkou s rudými třešněmi. „Je čas říci, že kapitalismus je nahý, obelhal nás. Není schopen zabezpečit důstojný život lidem, ale pouze privilegovaným," zní jedna. O kus dál zevlují mládežníci. „Kudy ke kříži," ptám se. Jde o místní zajímavost číslo jedna. Na hromadném hrobě údajně zavražděných Němců vztyčil místní rebel vysoký kovový kříž, o nějž se dnes hádá snad celá republika.

Mládežníci ukážou cestu s tím, že kolem kříže je tady sice rušno, ale je tyhle debaty vůbec nezajímají. Polní cestou přes železniční násep a v dáli už je vidět. Více než tři metry vysoký červený kříž vetnutý mezi dvě kovové podpěry u pole brambor. Poblíž něj v trávě leží malý, dřevěný kříž. Lokalitě se říká Budínka. Právě o tyhle kříže se nyní vede skoro celonárodní debata. V lokalitě totiž policisté našli přes deset koster, které teď zkoumají odborníci. Vyšetřování je v plném proudu a v dohledné době by měly být známy první dílčí výsledky.

• FOTOGALERIE: Kříz v Dobroníně

Hádky o historii

Podle stavitele křížů Milana Litavského jde o Němce, co se stali v roce 1945 oběťmi řádění Rudých gard. Přitom nešlo o nacistická zvířata, která byla zodpovědná za zvěrstva druhé světové války, ale byli to hlavně němečtí sedláci. Názorem se blíží k líčení v knize Bergersdorf od německé spisovatelky Hermy Kennelové. Podle ní bylo na tucet německých mužů vyvlečeno za vesnici, kde byli donuceni vykopat si hrob a opilí partyzáni se na ně vrhli, probodali je krumpáči a rozsekali rýči. Přeživší pak dorazili ranou z pistole. V dokumentárním románu čerpala Kennelová z vyprávění tchyně a různých archivních materiálů, což okořenila špetkou fikce. Co je fikce, co jsou fakta a z jakých zdrojů, však z děje není patrné.

„Jako kluk jsem skutečně slyšel, že tady byli zabiti Němci. Na druhou stranu to mohli být i Italové, kteří stavěli blízkou železniční trať. Doteď se bráním nařčení, že Češi, krvavé bestie, surově umlátili chudáky Němce. Situace koncem války tady byla dost složitá. Vím, že z fronty utekl mladý německý voják a schoval se u známého sedláka. Když si myslel, že je po válce, šel do hospody na pivo. Nicméně na nádraží tehdy stál vlak s protileteckou obranou. Jiný německý sedlák toho kluka naprášil, přičemž hlídka z nádraží ho zastřelila. Vzniklo tak napětí i mezi Němci. Mohla to tedy být i pomsta rodinných klanů. Nevěřím, že by to dokázalo těch pár polomrtvých komunistů, co se vrátili z koncentráků," říká pro ParlamentníListy.cz starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM).

Hádky o kříže