Scéna s kráčejícím a vše ničícím, nakonec však spoutaným a pomocí zázračného šému i ovládaným Golemem, s jehož pomocí pekař Matěj peče rohlíky pro chudé, je díky filmu Martina Friče Císařův pekař a Pekařův císař celosvětově známá. Jednodílná exportní verze filmu se dokonce ve světě promítala pod názvy The Emperor and the Golem či Emperor´s Baker and the Golem (Císař a Golem, Císařův pekař a Golem).
Fričův Golem je symbol. K symboličtějšímu vyjádření jedné z nejžhavějších otázek dneška snad už ani nelze dojít: co jiného se skrývá pod obavami z nespoutané jaderné energie, probuzené k činnosti člověkem a utržené z řetězu, než nespoutaný a rozzuřený jaderný Golem?
Havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě a 25. výročí největší jaderné havárie v dějinách - výbuchu atomové elektrárny v Černobylu - akcelerovala snahy o dosažení výroby energií bez použití jaderných technologií. Nejrychleji reagovala vláda Německa: do roku 2022 chce dosáhnout zastavení činnosti všech jaderných elektráren na svém území. Důvodem je strach z ničivé síly, kterou člověk sice ovládá, ale jejíž utržení z řetězu nikdy stoprocentně vyloučit nemůže. Stejný důvod přivedl již dříve do tábora zemí odmítajících jaderné elektrárny na svém území Rakousko, Portugalsko, Řecko, Irsko a Itálii.
Trvalo to třicet let od publikování Einsteinovy slavné rovnice E = mc2, než fyzikové objevili cestu, jak uvolnit energii v rovnici obsaženou. Podstata spočívá ve faktu, že hmota rozbíjeného atomového jádra se mění v energii. A objevilo se hrozivé zjištění: hmotnost se stane zjevná v podobě energie, a mocná injekce v podobě c2 ji zvětší přibližně 1 165 000 000 000 000 000krát.
Nebyl by to člověk, ten rádoby vše ovládající tvor, kdyby první pokusy využít tuto obrovskou energii stejně jako ve Fričově filmu nezkoušeli vojáci. Souběh dějinných událostí navíc přinesl možnost využít ničivou sílu atomu v okamžiku právě propukající světové války. Na mírové využití jaderné energie se v tu chvíli příliš nemyslelo.
V roce 1939 se Albert Einstein dozvěděl o výsledcích výzkumu fyziků pracujících v duchu jeho rovnicí a atomovými jádry. Rozhodl se poslat do Bílého domu dopis:
F.D. Roosevelt
Prezident Spojených států
Bílý dům, Washington , D.C.
Pane:
Některé výsledky...jež mi byly v poslední době v rukopisné podobě předány, mne vedou k očekávání, že prvek uran bude v nejbližší budoucnosti možno přeměnit v nový a důležitý zdroj energie. Jisté aspekty vzniklé situace budou asi od vlády vyžadovat obezřetnost a v případě nutnosti i rychlou akci...
Tento nový fenomén pravděpodobně ...umožní konstruovat bomby nového typu. Jediná bomba tohoto druhu, která by vybuchla ve člunu v nějakém přístavu, by docela dobře mohla zničit celý přístav i s přilehlým okolím...
Váš oddaný
Albert Einstein
(Einstein : A Centenary Volume, London 1979)
Geniální fyzik tehdy nemohl ještě uvažovat o dalším riziku, o Golemovi vycházejícím z trosek jaderných elektráren. Vědci a objevitelé vlastně ani tak uvažovat nemohou. Jejich úloha spočívá v odhalování základů všech jevů. Za rizika skrytá v projektech realizovaných lidstvem na základě vědeckých objevů věda odpovědnost nenese. Tuto odpovědnost nesou ti, kteří vědecké objevy aplikují do zbraní či technologií bez ohledu na lidské faktory, ať již jimi jsou omylnost, nevědomost či zlý záměr. Věda jako taková byla, je a bude zdrojem hmotného blahobytu, zdrojem nehmotného pokroku, zdrojem vědění o člověku a všem, co ho obklopuje, ale také zdrojem potíží a nebezpečí. Vědec se ovšem nemůže ptát, jaký užitek či jaké nebezpečí výsledek jeho bádání světu přinese - tuto otázku si musí položit ti, kteří vědecké objevy uvádějí do praktického využívání.
6. srpna dopadla na Hirošimu uranová bomba "Little Boy" s tritolovým ekvivalentem 20 kt. 75 000 lidí zahynulo okamžitě, dalších 200 000 postupně na následky ozáření. Další atomová bomba dopadla na město Nagasaki, a to bylo zatím (doufejme) poslední použití strašlivé zbraně.
Následky havárií jaderných elektráren mohou být ještě horší.
Havárie jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna je největší jaderná nehoda v historii jaderné energetiky. Havárie byla do značné míry způsobena selháním lidského faktoru na všech úrovních. Jaderná nehoda v Černobylu byla do značné míry způsobena profesními chybami, kterých se dopustil provozní personál. Ten nerespektoval bezpečnostní omezení a předpisy.
Výbuch v jaderné elektrárně Černobyl vynesl radioaktivní látky do výše asi 1500 metrů. V této výšce proudil vzduch z jihovýchodu rychlostí 8 až 10 m/s. Vzniklý radioaktivní mrak byl větrem hnán nejdříve nad Skandinávii, kterou přeletěl a obrátil se zpět k místu svého vzniku. Ještě v den havárie však vítr na Ukrajině změnil směr a vál kontaminovanou vzdušnou masu přes Polsko přibližně směrem na tehdejší Československo a na Rakousko. Později se vzdušná vlna odrazila od Alp a vracela se zpět směrem na Polsko. Druhá velká vlna radioaktivního zamoření zasáhla i Bulharsko. Dopady na zdraví obyvatel všech těchto zemí jsou zatím ve spekulativní rovině.
Uvádí se, že havárie jaderné elektrárny Černobyl nějakým způsobem zasáhla zhruba 600 tisíc osob. Oficiální dokumenty rozdělují oběti radioaktivního zamoření do více skupin. Jde především o skupinu "likvidátorů", kam patří pracovníci záchranných a asanačních čet, zaměstnanci elektrárny, hasiči a policisté. Do konce roku 1987 činil počet lidí patřících do této skupiny 200 - 240 tisíc. V pozdějších letech však počet registrovaných "likvidátorů" stoupl trojnásobně.
Otázka, která by měla být položena všem propagátorům i odpůrcům jaderné energetiky, zní:
Komu a čemu prospívá výroba energie v atomových elektrárnách a komu a čemu škodí?
Takovou otázku lze položit v okamžiku, kdy lidstvo alternativní zdroje energie k dispozici má, a rozvoj technologických dovedností umožňuje takové zdroje využívat.
Při předvádění solárních článků na výrobu na elektřiny jsem dostal otázku: Slunce svítí zadarmo, tak jak je možné, že solární elektřina je dražší, než ta z tepelných a vodních a jaderných elektráren? Proč provozovatelé tepelných a jaderných elektráren a distribučních sítí varují před nárůstem cen energií v případě přechodu k alternativním zdrojům?
Odpověď je nasnadě: z ryze ekonomických důvodů. Chtějí co nejdéle vydělávat co nejvíce na provozování svých zařízení a prodeji "své" elektřiny".
Rozhodnutí o bezjaderné Evropě, ke kterému vyzývají odpůrci jaderné energetiky, musí učinit politici. Dokud budou vycházet z ekonomických ukazatelů, bude dosažení takového rozhodnutí velmi obtížné.
Popřejí-li politici více sluchu filozofům uvažujícím o lidstvu a jeho budoucnosti v dalekosáhlých časových horizontech, bude evropské vystoupení z jaderné energetiky jednou zcela jistě skutečností. Riziko, že se Golem utrhne z řetězu totiž nikdy nikdo nevyloučí.
ANO
NE
