Dává oběti jasný návod, jak žádat o peněžitou pomoc, a stanovuje i její výši a zároveň umožňuje využít bezplatnou odbornou pomoc, ať už právní nebo psychologickou či sociální.

Jak už bylo řečeno, dosavadní právní úprava měla pouze dílčí charakter a podle názoru Evropské Komise nepředstavovala ani nezbytné minimum, které předepisuje Evropská unie (konkrétně v rozhodnutí Rady 2001/220/SVV o postavení obětí v trestním řízení). V České republice doposud platil zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, přičemž některá další práva obětí jsou roztříštěna i v trestním řádu či zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
 
Přijetí komplexní úpravy je proto kvalitativním krokem vpřed a oběti trestných činů by měly dopady jednotlivých nových opatření pocítit ihned po vstoupení zákona v účinnost. Zákon totiž na jedné straně dává oběti (tento pojem zahrnuje i pozůstalé po oběti trestného činu) jasný návod, jak postupovat při nároku na peněžitou pomoc, a stanovuje přitom i výši této pomoci a na druhé straně umožňuje obětem využít možnosti bezplatné odborné pomoci, ať už právní či jiné (psychologické, sociální aj.). Kromě toho zajišťuje, aby bylo s obětí zacházeno tak, aby byla chráněna její lidská důstojnost.