Zástupce Česka v EU: Rozhodujeme my, ne Brusel

23. 7. 2012 21:18

REPORTÁŽ Na plenárním zasedání Výboru regionů EU v Bruselu se jednalo o věcech, které se přímo dotýkají České republiky a čerpání evropských prostředků v dalších letech. Své stanovisko na zasedání předkládal také Petr Osvald, jeden z dvanácti českých zástupců ve Výboru. Výbor Osvaldovo stanovisko schválil, toho však stále čekají důležitá jednání s Evropským parlamentem a Komisí.

Zástupce Česka v EU: Rozhodujeme my, ne Brusel
Foto: Jan Švábek
Popisek: Petr Osvald na plenárním zasedání Výboru regionů

Běh na dlouhou trať. Tak lze stručně popsat proces při prosazování národních a regionálních zájmů na půdě Evropské unie. Znalosti, kontakty, důvěra – nic z toho nelze získat během chvíle. Několikaleté budování politické pozice v Bruselu však později přináší ovoce. Své o tom ví Petr Osvald (ČSSD), jeden z dvanácti českých zástupců ve Výboru regionů. Tomu se v krátké době podařilo prosadit již druhé stanovisko, tedy názor na právní předpis Evropské unie. V případě dalších českých zástupců je situace výrazně horší. Od vstupu České republiky do EU bylo prosazeno pouhých 5 stanovisek - a to včetně těch Osvaldových.

„Předkládal jsem stanovisko, které je k dalšímu programovému období. Určuje, jakým způsobem budou členské státy Unie čerpat prostředky na přeshraniční spolupráci od roku 2014 po dobu sedmi let. Pro nás je zásadní, abychom byli schopni prosadit své priority, které u nás v kraji máme,“ popisuje Osvald obsah předkládaného dokumentu. Například pro Plzeňský kraj je téma územní spolupráce velice důležité. Kraj dlouhodobě spolupracuje s Bavorskem a nyní je součástí Evropského regionu Dunaj – Vltava, ve kterém žije 6 milionů lidí.

Prosazení stanoviska: Dva roky tvrdé práce

„V den, kdy jsem předkládal stanovisko, jsem musel oběhat zhruba třicet lidí, ale to je dáno tím, že už vím, jak všechno funguje a za kým jít. Největší problém byl u Poláků, ale nakonec jsme se dohodli,“ popisuje Osvald průběh zasedání, které trvalo dva dny a koná se šestkrát ročně. Zákulisní lobbying neprobíhá jen na půdě dané instituce, ale třeba u snídaně v hotelu či v některých belgických hospůdkách. Atmosféra zasedání je v Bruselu znát na každém kroku. Téměř na každém rohu evropské čtvrti Bruselu Osvald potkával své kolegy či důležité osoby.

Schvalovací proces je však mnohem složitější. „Stanovisko je platné pro celou EU a každý z regionů má jiné podmínky. Je třeba obejít všechny další země a diskutovat s nimi jejich problémy a zohlednit jejich potřeby. Samozřejmě si ale hlídáme, co zajímá nás v našem regionu. Je to o diskuzi, práci a komunikaci - nikoliv o kontroverzním hlasování,“ vysvětluje Osvald.

Příprava stanoviska pro schválení trvala tři čtvrtě roku, finální schválení nařízení se však předpokládá až za rok. Poté, co Výbor regionů Osvaldovo stanovisko podpořil, se z Osvalda stává expert na danou problematiku. „Nyní je práce zpravodaje v půlce. Je schválené stanovisko Výborem regionů, ale konsensus musí být celoplošný. Já teď budu Výborem regionů posílán jako expert na jednání s Evropskou komisí a Parlamentem, kde se budu snažit vysvětlovat naše názory“ líčí Osvald.

Osvald: Rozhodujeme my, ne Brusel

„V Česku se pořád říká, že Brusel schválil, Brusel udělal. To ale neschválil Brusel, to schválili příslušní ministři, to schválili lidé, kteří v Bruselu zastupují Českou republiku,“ upozorňuje Osvald na to, že Česko musí být v Evropské unii aktivním členem. „Je důležité se dostat k informacím v okamžiku, kdy se legislativa připravuje, kdy do ní lze zasáhnout a působit. My do hry můžeme vstupovat a je jen na nás, jaký způsob si zvolíme,“ říká Osvald. „Zastoupení má široké možnosti, záleží na každém kraji, co považuje za nejpodstatnější. Důležitý je i samotný kontakt. Pokud zde má kraj zastoupení, dostane se k informacím mnohem rychleji,“ doplňuje Jan Přibáň, vedoucí fondů a programů EU na plzeňském krajském úřadu, který na schváleném stanovisku pracoval jako expert.

Podle Osvalda není cestou trvat si na svém stanovisku a poté říct, byl jsem přehlasován. S Evropskými institucemi je třeba být v permanentním kontaktu. „Proti velkým členským zemím se musíme spojit se zeměmi menšími a postupovat jednotně. Není pravda, že nejsme schopni změnit rozhodnutí, které má velká členská země, jen nás musí být víc,“ tvrdí Osvald.

Politika v Bruselu je také charakteristická tím, že jdou stranické a národní zájmy stranou. V případě Výboru regionů se již stalo, že jeho předseda prosazoval zájmy svého regionu na úkor zájmů národních. „Koalice se tu vždy formuje podle toho, o jakou problematiku jde,“ potvrzuje Osvald.

Význam Výboru regionů v EU roste

Výbor regionů v Evropské unii hraje stále důležitější roli. Pro Komisi nejsou stanoviska Výboru závazná, ale stále více je respektuje. „Podařilo se nám toho prosadit dost. V poslední době s námi Komise komunikuje daleko více. Dobře vědí, že veškerá legislativa ze 70% dopadá na konkrétní regiony, města a obce. Oni potřebují mít zpětnou vazbu, zda legislativa bude skutečně fungovat,“ objasňuje vztah mezi Výborem regionů a Evropskou komisí Osvald.

Stručně lze Výbor regionů popsat jako poradní orgán EU, který funguje jako mluvčí regionálních a místních samospráv. Jeho úkolem je vyjadřovat se k právním předpisům EU prostřednictvím stanovisek k návrhům Komise. Zastoupení jednotlivých států ve Výboru regionů se vzhledem k rozdílným systémům správ a samospráv liší. Zatímco sousední Německo má ve Výborů 24 členů z celkového počtu 344 členů, Česká republika jich má přesně o polovinu méně, tedy 12.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Švábek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Přečetli jsme Křečkovi, že chudí jsou blbci a mají se víc snažit. Toto následovalo

13:14 Přečetli jsme Křečkovi, že chudí jsou blbci a mají se víc snažit. Toto následovalo

ROZHOVOR Že si občané nepřejí výjezdní doložky a cenzuru, neznamená, že by neoceňovali právo na prác…