Chybu vidí v krajských orgánech a spásu v soustředění moci do stranického centra, které má sestavovat kandidátky do Parlamentu.

Od 20. století se ve stranách objevují tendence soustředit rozhodování do centrální skupinky, kde určující vliv nemají velké volené orgány strany, ale nevolení poradci a vlivové skupiny, jež si zajišťují vliv na stranu a přeneseně na stát financemi určenými pro politickou podporu vybraných jedinců. Soustředění moci v politické straně nahrává, že v ní nejsou pojistky jako ve státě, kde státní moc vykonává řada státních orgánů. Pokud vedení stran převezme moc nad sestavováním kandidátních listin, promítne v nich zájmy na ukotvení svého vlivu navrhováním kandidátů reprezentujících zájmové skupiny napojené na vedení. Kdyby zákonodárce chtěl posilovat centralizaci ve stranách, zavede jeden celostátní volební obvod. Jestliže je však pro volby poslanců rozdělen stát do krajů, logicky kandidátky sestavují krajské orgány. Je to obrana proti centralizaci moci. Krajské orgány samozřejmě mohou mít při sestavení kandidátek nízké pohnutky jako orgány centrální. Automaticky nejsou lidé v krajích moudřejší než lidé v pražském centru, ale nejsou ani hloupější. Na rozdíl od centra však všechny kraje neovládne jedna skupina.