Vzkaz je určený společnostem dovážejícím na český trh spotřební zboží vyráběné v Číně a dalších rozvojových zemích za cenu porušování lidských práv. Zařízení nainstalované uvnitř budky zobrazí hlasitost výkřiku a kamera ve stejném okamžiku člověka vyfotografuje. Křičící fotografie pak budou vystaveny na webové stránce kampaně www.budkanazemi.cz. Kolekce všech fotografií bude základem závěrečné kampaně a foto-petice MÁME HLAS, jež bude odeslána kompetentním osobám z řad korporací nebo politiků. Akce bude symbolicky zakončena 10. prosince na Den lidských práv.

„Hračky, oděvy či elektronika naší každodenní spotřeby vznikají v rozvojových zemích často za nelidských pracovních podmínek. Pracovní doba 12-16 hodin denně, 6 dnů v týdnu, minimální přestávky, šikana, to je běžná realita asijských továren. Chceme, aby firmy uslyšely hlas lidí, kteří by rádi změnili přístup firem k výrobě," uvedl pro ParlamentníListy.cz Jiří Honzírek, koordinátor Programu odpovědnosti firem společnosti «NaZemi».


Jak je zastavit? Nekupovat

„Zneužívat dětskou práci je skutečně nepřijatelné. Přiznám se ale, že nevím, jak ty firmy donutit, aby přestaly zaměstnávat děti. Jedinou možnost, kterou mám jako spotřebitel, je takové zboží nekupovat," řekl pro ParlamentníListy.cz komunistický poslanec a člen petičního výboru Vladimír Koníček.

„Děti přece nesmějí dělat," přidává se Hana Orgoníková (ČSSD), místopředsedkyně poslaneckého petičního výboru. „Jsem proti dětské práci, ale je to samozřejmě závislé na tom, jak která země dodržuje etický kodex," dodává. Podle Orgoníkové by se tímto jevem měla intenzivněji zabývat Organizace spojených národů. „Existuje přece Všeobecná deklarace lidských práv, kterou by členské země OSN měly dodržovat," zlobí se Orgoníková. I ona si však uvědomuje, že donutit firmy odmítat levnou dětskou pracovní sílu nebude jednoduché. „Proto považuji takové akce za velmi přínosné. Je přece třeba, aby veřejnost věděla, proč je například zboží z Číny a některých rozvojových zemí levnější. Vždyť řada lidí si důvod a původ láce tohoto zboží ze zmíněných zemí vůbec neuvědomuje," konstatuje Hana Orgoníková pro ParlamentníListy.cz.

Křičet se bude na festivalech, pak na náměstích

První zastávkou "křičící budky" je festival Benátská noc na Malé Skále, který začal 29. července a končí dnes. Budka bude dále putovat po celé řadě českých festivalů a na podzim navštíví hlavní náměstí velkých českých měst. „Z letních festivalů to bude například od 5. do 7. srpna Djembe Marathon v Moravském Krumlově, od 11. do 13. srpna Open Air Festival v Panenském Týnci či od 18. do 21. srpna Trutnov Open Air Festival," doplňuje Gabriela Štěpánková ze společnosti NaZemi. Aktuální informace lze od čtvrtka 28. 7. nalézt na http://www.budkanazemi.cz/.

„S Prahou rozhodně počítáme, ale až na podzim. Konkrétní termín zatím není upřesněn," řekla pro ParlamentníListy.cz mluvčí sdružení.

Společnost pro fair trade (čestný obchod) „Na Zemi" svou kampaní MÁME HLAS pokračuje v monitoringu společenské odpovědnosti nadnárodních korporací.

„Je celá řada zemí, které podepsaly související dodatky ke Všeobecné deklaraci lidských práv Organizace spojených národů (OSN)," říká členka parlamentního petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). Je ale podle ní také řada zemí, které tuto listinu i s jejími dodatky nedodržují. „Lidem - spotřebitelům bych doporučila, aby si rozmysleli, než koupí levnou věc ze zemí, kde se dětská práce standardně zneužívá. A organizátorům této petice bych ráda připomněla možnost uplatnění petic přes Evropský Parlament, protože přece jen síla sjednocené Evropy může mít větší váhu, než jen národní petice," radí Zuzka Bebarová-Rujbrová.


Čtěte také:

Všeobecná deklarace lidských práv, byla v roce 1948 schválena Valným shromážděním OSN. Čína byla jedním z prvních jejích signatářů. Pro schválení této deklarace hlasovaly: Afghánistán, Argentina, Barma, Belgie, Bolívie, Brazílie, Čína, Dánsko, Dominikánská republika, Ekvádor, Egypt, Etiopie, Filipíny, Francie, Guatemala, Haiti, Island, Indie, Irák, Írán, Chile, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Libanon, Libérie, Lucembursko, Mexiko, Nikaragua, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Pákistán, Panama, Paraguay, Peru, Rakousko, Řecko, Salvador, Siam, Spojené království, Spojené státy americké, Sýrie, Švédsko, Turecko, Uruguay a Venezuela.

Hlasování se tehdy zdržely: Československo, Jihoafrická unie, Jugoslávie, Polsko, Saúdská Arábie a Sovětský svaz.

Československo tuto deklaraci ratifikovalo až v době Pražského jara v roce 1968

Evropský dokument - Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která vznikla v Římě 4. listopadu roku 1950 a byla Československou republikou podepsaná v roce 1992. Tehdejší Československo bylo vůbec první zemí střední a východní Evropy, která se stala stranou této Úmluvy.

Zatímco Všeobecná deklarace lidských práv OSN je dokumentem doporučujícím, i když velmi respektovaným, je evropská Úmluva dokumentem závazným.

Další závazné dokumenty, jako Evropská sociální charta, nebo celosvětový Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v povědomí veřejnosti tak známé nejsou, i když se k nim Česká republika zavázala.


Foto: budkanazemi.cz