Ministr financí včera prosadil na vládě, že Česká republika poskytne MMF půjčku třicet osm miliard korun na záchranu eura. Sám přitom označil neochotu půjčku poskytnout za projev křupanství v okamžiku, kdy ČR přijímá z unie dotace, ale nebyla by ochotná pomoci. Už včera zkritizoval Kalouska ekonom Karel Kříž, který touhu poskytnout půjčku označil za projev odborného a politického křupanství.
Dotace jsou nám k ničemu
Kalousek nepřesvědčil ani ekonomku Šichtařovou. „Ponechám stranou to, jestli ta naše půjčka pomůže nebo nepomůže finálně České republice. Já si osobně myslím, že ne. Když se argumentuje tím, že máme pomoci, protože bereme z EU dotace, pak musím říct, že si myslím, že nám nepomáhají ani ty dotace,“ uvedla na dotaz ParlamentníchListů.cz Šichtařová.
„My jsme sice dostali hodně dotací, ale myslím si, že jsou úplně neužitečné, protože odčerpávají peníze od efektivních a šoupají ty peníze k neefektivním oblastem, kde nemůžou být správně využity. Ale to je jen tak na okraj, to není hlavní výtka,“ poznamenala a přešla k zásadnímu.
Psali jsme:
Čemu pomůže naše půjčka? K prohloubení krize
„Položme si otázku: Co my docílíme tím, když Evropě půjčíme? My tím docílíme jedné jediné věci. Tyto peníze, pravděpodobně půjde celkově o 200 miliard euro, budou uvolněny na jihu Evropy. Budou uvolněny naráz, tak, aby vlastně jih Evropy byl schopen splatit svoje staré dluhopisy a půjčit si někde nově, aby prostě svůj dluh tak trošku znovu navýšil,“ vidí to ekonomka.
A ironicky se ptá: „Není náhodou stávající evropská krize, všechno to, co tady řešíme, krize z předlužení? Neléčíme my tady náhodou dluh dluhem? Neříká náhodou vláda posledních dvacet let všem spotřebitelům, vy hlupáci, když jste zadlužení, tak si neberte nový dluh, abyste novým dluhem splatili dluh starý? To je ale přesně to, co my teď děláme.“
A ještě přispějeme na růst inflace
„Co se stane vedle toho, když teď bude na jihu Evropy uvolněno oněch zhruba dvě stě miliard euro? Na jihu Evropy to nutně musí vyvolat velké inflační tlaky. Ty ale nezůstanou omezeny jenom na ty ekonomiky, kam peníze budou uvolněny, ale vzhledem k tomu, že eurem se platí v celé eurozóně, tak se tyto inflační tlaky okamžitě přelijí do celé eurozóny,“ nastiňuje Šichtařová možný scénář.
„A teď malá, ale velmi důležitá odbočka. Včera šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardová řekla, že už není možné, aby řecké dluhy nadále odepisovali pouze soukromí věřitelé. Tedy přeloženo do češtiny, že není možné, aby Řecko bankrotovalo pouze vůči soukromým věřitelům, že už musí zbankrotovat vůči veřejným institucím,“ podotkla ekonomka.
Těmi veřejnými institucemi jsou podle ní míněny MMF, evropské vlády a Evropská centrální banka. „Tím je tu otázka, co se stane, pokud ECB odepíše řecký dluh? Ona teď vlastní ve své bilanci shodou okolností plus mínus něco kolem dvou set miliard euro za řecké dluhopisy. ECB tyto dluhopisy přitom vykoupila s tím, že budou splaceny,“ vysvětluje Markéta Šichtařová.
Nechme to krachnout a bude líp
„Pokud ovšem splaceny nebudou a budou škrtnuty, pak ty peníze, které ECB vynaložila na nákup těchto dluhopisů, se stávají vytištěnými penězi a jedná se o nezákonnou monetizaci dluhu. Najednou tu máme ničím nepodložených dvě stě miliard euro, které jsou vrženy na trh. Jsou to nekryté peníze. Co z toho může vzejít? Nic jiného než inflace,“ konstatuje ekonomka.
Jedinou šancí je podle ní nechat jihoevropské státy natvrdo zbankrotovat: „Ten dluh totálně škrtnout a začít znovu s čistým štítem, jinak budeme znovu v roce 2013 řešit, jak navýšit náš dluh a jakým způsobem způsobem ho opět zmonetizovat,“ míní Šichtařová.
Líp se přitakává než naopak, je to pohodlnější
Na otázku, proč tedy ministr Kalousek či jeho stranický předseda Karel Schwarzenberg trvají na pomoci, odpověděla krátce: „Oni si patrně snaží hájit svojí pozici v zahraniční politice. Samozřejmě že na různých jednáních v Bruselu je příjemnější sedět mezi vrcholnými evropskými politiky, kteří ekonomice rozumí jako koza petrželi, jako někdo, kdo chce Evropě pomoci. A myslím si, že je to odtrženo od ekonomické reality.“
Vedle křupanství Kalousek také zmínil, že když svým protějškům na schůzce Ecofinu sdělil postoj vlády ke schvalování mezivládní smlouvy o fiskální disciplíně, tedy že vláda požaduje referendum, vytřeštili prý ministři financí zemí EU oči.
„Oni reagovali naprosto vytřeštěnými pohledy. Je jedna země, která jasně řekla – ano, my tuhle smlouvu nepodepíšeme, to je Spojené království. Ostatní země říkají – my se k té smlouvě připojíme za nějakých podmínek, něco samy pro sebe si chtějí vydobýt,“ řekl Kalousek doslova.
Jen řekli, půjčíme, a koruna oslabila. To je názor trhu, ne politiků!
„Na mě se lidi dívají s vytřeštěnýma očima, za to, co říkám pořád. Ale řeknu to takhle. Včera, když vláda vyhlásila, že tlačí na ČNB, aby uvolnila těch zhruba třicet osm miliard korun, tak česká koruna vůči euru naprosto v tu samou vteřinu zareagoval oslabením,“ reagovala Šichtařová.
„Na Ecofinu jednají politici. Finanční trh ale dělají investoři, spekulanti, ekonomové. A ti na tuto zprávu okamžitě reagovali výprodejem koruny, protože koruna se najednou pro ně stala méně důvěryhodná,“ podotkla.
Británie se šprajcla a trhy to ocenily
„Naopak, když Velká Británie v prosinci oznámila, že se na půjčce v žádném případě účastnit nebude a stejně tak se nebude účastnit na smlouvu o rozpočtové stabilitě v Evropě, tak v tu chvíli začala libra posilovat. A o takových výnosech, jaké mají britské dluhopisy si může nechat kontinentální Evropa jenom zdát s výjimkou Německa,“ doplnila Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Pak vše lapidárně shrnula. „Jinými slovy, tím, že se Velká Británie distancovala od prohlubování evropské dluhové krize, si získala ohromnou důvěru finančních trhů. Takže zase tady máme na jedné straně názor finančního trhu a investorů versus naprosto obrácený politický názor ministrů Evropské unie,“ uzavřela Markéta Šichtařová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
