I když čísla nově pozitivně testovaných na covid-19 klesají, na nemocnice to podle Bohuslava Svobody zatím nemá zásadní vliv. Velká část lůžek je totiž změněna takzvaně na lůžka covidová, což přetrvává. Vše je komplikováno tím, že každý pacient vyžaduje jiný typ hospitalizace či izolace a mnoho z nich vyžaduje intenzivní péči formou řízeného podporovaného dýchání. Největším problémem však zůstává nedostatek zdravotníků: „Covidoví pacienti vyžadují pro péči více personálu, protože jde o ležící pacienty, intubované a s celou řadou dalších problémů. Ti vyžadují vše – od nejbanálnější péče jako polohování, překládání, stlaní postelí až po převlékání a tak dále. Navíc musí jít o personál pro velmi sofistikovanou a specializovanou péči intubovaných pacientů,“ popisuje denní život v nemocnici lékař.

Každé zhoršení počtu nakažených dopadne na nemocnice tvrdě

Dochází tím k tomu, že specializovaná péče je suplována lidmi, kteří nemají potřebnou specializaci, a s prací se tak musí rychle seznámit. Takových je ale stejně málo. „Žádná nemocnice není v této situaci personálně vybavena tak, aby stačila pokrýt vše, co pokrýt musí,“ podotýká Svoboda. A to prý platí stále, i když pardubická nemocnice už odhlásila stav hromadného postižení osob kvůli přeplněnosti a stejně jako další nemocnice si vytvořila nutnou rezervu lůžek pro příjem, většinou mezi pěti až deseti procenty. 

V praxi to znamená, že každé zhoršení situace způsobí nemocnici velké problémy, rezerva je totiž velmi malá, i když nyní existuje. Pokud přijde i jedna vlna nákazy, lůžka se zase zaplní. „Musíme pacienty co nejrychleji uzdravovat, abychom lůžka uvolnili pro eventuální příchod dalších pacientů, protože poměr příjmů a propuštění je stále víceméně jedna ku jedné. Jsou dny, kdy je více příjmů než propuštění, někdy je tomu naopak. V zásadě to balancuje kolem hranice maximální naplněnosti lůžek,“ sdělil Svoboda.

Naplněnost nemocnice? Když pacient upaží, praští toho vedle

Na klinikách jsou stále takzvané přistýlky. Říká se tak méně kvalitním postelím, než jsou ty standardní nemocniční. Na pokoji, kde byly dříve postele dvě, jsou tři i více. Starání se o nemocné je proto ještě složitější, pro odlehčení to Bohuslav Svoboda popsal takto: „Říkávám, že postelí je v pokojích postaveno tolik, že pokud pacient upaží, praští toho vedle. To abychom situaci trošku zlehčili, ale vlastně to odpovídá. Mezery mezi jednotlivými lůžky jsou minimální, třeba čtyřicet centimetrů, což je velmi málo, aby tam lékař a sestra pracovali, a celou situaci to významně ztěžuje. V pravém smyslu se však nejedná o přistýlky, ale o postele s funkčními vlastnostmi, polohovatelné, jen ten prostor je využit ad maximum a omezuje personál i pacienty,“ vysvětlil.

Sám přeplněnost nemocnice v podobném smyslu pamatuje jen jednou. Jednalo se o takzvaný baby boom v České republice, který začal kolem roku 2008 a který způsobil hlavně nemocnicím v Praze nemalé potíže: „Porodní oddělení byla tak naplněná, že se musela přidávat lůžka. A pokoje byly tak plné, že se pacientky musely propouštět co nejdříve po porodu. Byly situace, kdy porodnice musela oznámit, že není schopná přijmout ani jednu další rodičku k porodu, a rodičky se převážely třeba z Prahy do Benešova,“ zavzpomínal Bohuslav Svoboda. Kvůli tomu porodnice dodnes zavádějí program, že rodičky, které u nich hodlají porodit, se hlásí dopředu. Tehdy nebyly porodnice schopné přijímat další pacientky. Sám potvrzuje, že šlo o úplně jinou a příjemnější příležitost než řešení koronaviru a léčbu covidu.

Co nejrychleji léčit a plánovat, jak uchovat specializovaná lůžka pro potřebné

Současná medicína podle jeho slov rovněž vyžaduje úplně jiná rozhodování než mimo pandemii: „Musíte velmi zvažovat, abyste dosáhli toho, že velmi specializovaná lůžka, která jsou schopná dávat nejvyšší intenzivní péči, budete mít pro pacienty, kteří to potřebují. Jakmile se pacient jen trochu zlepší a už nepotřebuje tuto péči, nemůžete ho na něm nechat ani o hodinu déle. Musíte ho přeložit na oddělení, které specializovanou péči nevyžaduje, nebo dokonce propustit do domácí péče. To je úplně jiný přístup než normálně, kdy jsou lůžka v určité podobě nadužívána a pacienti zůstávají o dva tři dny déle, protože nemají odvoz nebo nemají nikoho, kdo by se o ně doma postaral,“ popsal redakci. Nic takového dnes není možné. V okamžiku, kdy pacient nevyžaduje specializovanou péči, musí být přeložen jinam, lůžko nezbytně nutně potřebuje někdo další, komu může zachránit život. 

Bohuslav Svoboda se s dalšími kolegy shoduje, že významnou změnu poskytly výsledky očkování. Stále ještě nedostalo vakcínu tolik zaměstnanců nemocnice, kolik by bylo potřeba. Řada z nich se prý rozmýšlela a nyní se rychle očkují, ale díky vakcíně se procento personálu, které se nakazilo nebo je v karanténě pro pozitivitu testů, významně snížilo. „Řekl bych, že se snížilo na pětinu předcházejícího stavu. Pravda je, že personál, co onemocněl, se očkování nezúčastnil. Významně narůstá počet zaměstnanců, kteří nechtěli být očkováni a nechávají se očkovat nyní, protože pozitivní efekt je na odděleních jednoznačně vidět. To se trochu zlepšilo,“ uvedl a zároveň dodal, že na druhou stranu trvá obrovský úbytek zaměstnanců včetně sester a asistentek, které musejí zůstávat doma. Nefungují totiž školky a školy, které by se postaraly o jejich děti. Některé velké nemocnice, jakou je právě ta Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích, mají tu možnost a zřídily si vlastní školky. Stále však doma zůstává spousta zaměstnanců, protože musejí pečovat o děti v době lockdownu.

Psali jsme:

Nástroj k odvolání ředitele ČT? Expremiér se naštval a poslal něco na Radu

České Dukovany a slovenské radary. Proč ten strach oslovit Rusy? Ján Čarnogurský má jasno. A přidává významné postřehy za Matovičem

Piráti se Starosty znovu před Babišem. Fialova koalice oslabila

“Stát zaspal, nikdo tu nemyslel dopředu”. Mladá politička z pravicové Aliance pro budoucnost shrnuje boj s covidem

Svoboda: Očkováni mají být v nemocnici všichni

Důvodem, proč není část personálu naočkována, není podle Svobody hlavně nedostatek vakcín, ale spíše fakt, že se prostě očkovat nenechali. „Jaké k tomu mají důvody, mohu těžko analyzovat. Důvod nenechat se očkovat postrádá jakýkoliv smysl, většinou jde o obavy z vedlejších negativních účinků nebo i to, že význam očkování podceňovali a nesprávně si uvědomili, jak silná zbraň proti chorobě to je,“ řekl lékař. Počet zaměstnanců, kteří se nenechali očkovat, prý ale významně klesl, když se ukázalo, že očkování funguje. „Zaměstnanci jednoznačně vidí, že nyní onemocněli ti neočkovaní, což změnilo hodně názorů. Mohu konstatovat, že na své klinice nemám žádného lékaře, který by nebyl očkován,“ uvedl s tím, že vakcínu nedostalo v nemocnici odhadem 30–40 procent zdravotníků. On sám by ale vakcínu rozhodně doporučil. „Jde o úplný zázrak v tom, že personál významně méně často onemocní. A znovu říkám, z mé zkušenosti, kdo se naočkoval, neonemocněl.“

Zkušenosti kolegů z jiných nemocnic, kde je problémem ambulantní personál, který se očkování nedočkal, sdílí. Je pro něj naprosto rozhodující, aby v nemocnici dostali vakcínu všichni včetně administrativy. Pochybení vidí hned na začátku, kdy se rozhodlo, že vakcínu dostanou jen lidé, kteří s covidem pracují, a pak ti, kdo pracují s pacientem. „Ale já tvrdím, že musejí být očkováni všichni lidé včetně administrativy.“ Z pohledu viru podle Svobody neexistuje něco jako ambulantní a administrativní sektor, protože pokud mají být naočkováni zdravotníci, mluví se o všech, kteří ve zdravotnictví pracují.

Přesčasy, umírání a vyčerpání

Všichni v nemocnici navíc čelí vysoké psychické i fyzické zátěži. Dotaz redakce na i dvacet dvanáctihodinových směn v měsíci či i 170 přesčasových hodin lékařů potvrdil, že čísla jsou pravděpodobně správná. „Vazba ve zdravotnictví je úplně jiná. Těžko odejdete po noční službě pryč, když vás celá ranní směna nepřijde vystřídat, protože je hospitalizována s covidem. Nemůžete odejít domů, takže nastává to, že všechny zákoníky práce, všechny odborářské vymoženosti, vlastně ruší vysoká nutnost pomoci. Zdravotníci v sobě mají eticko-morální princip, který je nutí zůstat. I ty číslovky o hodinách jsou pravděpodobně správné, nejsem schopný to ohodnotit za všechna oddělení, ale je fakt, že na normálních odděleních odebíráme personál a dáváme jej na oddělení covidová. Zůstane pak méně lidí na služby a počet hodin začíná pochopitelně a logicky narůstat,“ vysvětlil.

Zátěží jsou i očkovací centra, kde byl dosud každý očkovací tým dvanáct hodin. Teď se mění po šesti hodinách, ale zase se musejí častěji střídat a čas podle Svobody nafouknout nelze. K tomu všemu přichází zátěž psychická, čemuž nepřidá princip onemocnění. „Musíte se naučit se s tím vyrovnávat, ale vnímáte daleko intenzivněji, když vidíte, jak se člověk dostal do velmi obtížné zdravotní situace a vlastně se mu to všechno zbortilo a nabouralo. Jak za to nemůže, protože to v nějaké době způsobil systém,“ ukazuje problémy lékař a poslanec ODS v jedné osobě. Všichni v nemocnici se setkávají se smrtí i těžkými životními příběhy.

Odkládání operací

Třeba pacientů, kteří mají srdeční, mozkové či nádorové onemocnění a potřebují operaci. Po příjmu se ale ukáže, že jsou pozitivní na covid-19. „Všechno je připraveno, navázáno a naplánováno na operaci a najednou mu řeknete, že operace nebude, že musí nejdříve prodělat covidovou léčbu. Jde o věc, která se říká velmi těžko, a zvláště staří pacienti ji velmi obtížně snášejí, protože před sebou vidí nejistotu dalšího vývoje. K tomu, že se musejí vyrovnat s diagnózou nádoru, mají ještě covid-19 s rizikem, který je může zahubit. To jsou věci, které jsou velmi obtížné komunikačně a které ve vás jako v ošetřujícím lékaři vždycky vyvolají pocity bezmoci, protože s tím nemůžete vůbec nic dělat,“ popisuje svízelné okamžiky z práce v první linii Bohuslav Svoboda.

Následkem i součástí krize může být syndrom vyhoření, ale všechno je trochu jinak v kritické situaci. Lékaři, sestry i všichni ostatní se racionálně snaží pracovat co nejefektivněji a stále si musejí připomínat efekt léčby, když se někoho vyléčit podaří. „Musíte si toho vážit a snažit se vyvažovat negativní stavy tím, že je přece jenom naše péče efektivní. Na to se musíte zaměřit, abyste se inspirovala tím, kdo je zachráněn nebo vyléčen,“ dodává k odolnosti zdravotníků.

Odpůrcům: Přijďte pracovat na covidová oddělení

Jako člověk z první linie se vyjádřil i k protestním akcím, ať už jde o demonstrace, otevírání restaurací i přes zákaz a podobné případy. Protestní akce lze z pohledu Svobody vnímat jako zdůvodněné prostě proto, že vláda veřejnost nedostatečně informovala. V zemi nevidí dostatečnou povědomost, co znamená šíření covidu a jakým způsobem se šíří. Údaje, které Češi dostávají, jsou nedostatečné, v důsledku čehož se snaží povýšit svůj vlastní zájem nad zájem všech. Označil to za zásadní chybu, která by v moderní společnosti neměla existovat.

„V době pandemie musí být snaha společná a porušování snahy přináší jediný problém: zhoršování pandemie. A přináší riziko, že se tím nakazí naši přátelé, známí, rodina, že se nakazíme my sami, a to je potřeba vnímat a z toho je potřeba vycházet. V okamžiku, kdy to budou lidé vnímat stejně jako v první vlně, budou se chovat jinak. Chápu, že když jsou tak dlouho mimo, mají tendenci protestovat a bojovat proti,“ uvedl s tím, že další příčinou je nejspíše nedostatečná podpora státu pro živnostníky a podnikatele. Tu označil za nedostatečnou nebo neexistující vůbec. Domnívá se, že se vždy najdou extravagantní jedinci mimo chápání ostatních, ale dosud nešlo o natolik hromadný jev, jakým je dnešní snaha vyhnout se opatřením a prosadit si svoje proti zájmům ostatních.

Jako člověk z první linie by těmto lidem vzkázal dvě věci: „Myslete nejen na sebe, ale i na své blízké. A druhá věc, jestli vám tato výzva nestačí, přijďte pracovat na covidové oddělení,“ dodal Bohuslav Svoboda.

Psali jsme:

Občané mají právo navštívit své příbuzné v průběhu Velikonoc, uvedl Okamura

„Jako Rom jsem se narodil a jako Rom zemřu!“ Je zde výzva Romům. Velmi aktuální

Vyhazov pro herce vyvolal bouři. Drastické škrty v oblíbeném divadle otřásají zastupitelstvem. Nikdo nic nevěděl, zní z opozice

700 tisíc jste dostal. Pavel Šporcl se sbírá ze sprchy v ČT. Nejen on

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.