Vesměs pozitivně hodnotí ruská média a komentáře řecké referendum a panuje shoda, že bezprostřední důsledky řeckého defaultu nebudou tragické ani pro EU ani pro Rusko. Nicméně obecně je terčem kritiky politika „Trojky“ vůči Řecku, která je hodnocena jako ve svých důsledcích kontraproduktivní. V souvislosti s uprchlíky ruská média zaujala dynamika vztahů mezi členskými státy a jejich rozpory ohledně bruselských kvót.

Krátkozraká politika

Politolog Grigorij Bovt píše poměrně kriticky  pro Gazetu.ru v souvislosti s řeckou dluhovou krizí o neschopnosti současných politiků vidět dlouhodobější důsledky svých rozhodnutí. Bovt připomíná, že Řecko bylo vždy od druhé světové války příjemcem zahraniční finanční pomoci. Finanční injekce dostávalo jako strategicky významný spojenec v době studené války ze Západu a jeho přijetí do EU nebylo otázkou ekonomické úvahy, ale politického rozhodnutí. Z tohoto hlediska nejde o novou situaci.

„Po přijetí tvrdých ekonomických řešení podle receptů MMF a po snížení počtu státních úředníků o třetinu se zemi podařilo dosáhnout rozpočtové rovnováhy. Nepříjemností bylo, že při tom došlo k zadušení samotné ekonomiky (o desítky procent), snížení kupní síly obyvatelstva (40 %), a co je podstatné, i kupní poptávky, která by mohla stimulovat růst. Výsledek je, že čím je země ‚poslušnější‘ vůči věřitelům, tím spíš nemůže splácet dluhy,“ hodnotí Bovt dosavadní politiku škrtů v Řecku.

Na vývoj vztahů Řecka s „Trojkou“ mají podle Bovtova názoru vlivy i subjektivní faktory: „Levičácká Syriza a premiér Tsipras jsou pro EU obecně, a pro Merkelovou osobně nesystémoví lidé. Navíc si Tsipras dovolil pohrávat s Putinem.“ Je ale možné, že EU a její lídři sází na pád vlády Tsiprase a novou řeckou vládu, které se bude chtít lépe domluvit.