Vědecký pracovník, který emigroval v 70. letech do Německa a stále v něm žije, se ve svém vystoupení zabýval především dvěma tématy – situací v ekonomice a uprchlickou krizí.
„V 70. až 80. letech minulého století se už setkáváme s dozníváním ekonomického boomu ve světě u vyspělých zemí a také se začal vyčerpávat fenomén globalizace. Jde o dlouhodobější ukončování růstové fáze v ekonomice, i když je všude snaha ho znovu nastartovat. Trh je přesycený a podnikatelé jen těžko vytvářejí další úspěšné projekty. Banky nabízejí peníze – levné úvěry – ale není o ně zájem, protože je těžké na trhu uspět. Zažíváme nejen konec hospodářského růstu, ale i konzumní společnosti,“ konstatoval hned v úvodu politolog Robejšek. Dále vysvětloval, že tyto znaky jsou v současné době nejvíce patrné u zemí společenství BRICS (Rusko, Čína atp.), kdy začal ochabovat boom s levnou asijskou prací. Ta totiž vyvolala v Evropě i jinde zánik některých odvětví, spustila větší nezaměstnanost, a tak poklesla i koupěschopná síla. Tento negativní trend pak posílila finanční krize, která vypukla v roce 2008. Po té se ještě více posílila i zadluženost některých států.
„Novým trendem ve vyspělejších zemích je efektivizace, to znamená produkovat stejně, ale za nižší náklady a zkombinovat politiku s ekonomikou. Kupříkladu kancléřka Merkelová nedávno prohlásila, že německou demokracii přizpůsobí zejména požadavkům trhu. I u nás jsou velmi podobné tendence. To jsou ta Babišova slova o tom, že bude stát řídit jako firmu. Jeho náměstek pak dokonce prohlásil: ‚Když mi dáte potřebná čísla, dovedu ukočírovat stát.‘ Jenže to je všechno špatně, to jsou iluzorní myšlenky. Z těch technokratických tendencí a snah všechno znormovat se pak nejprve vytvoří paternalistický stát, ze kterého se postupně vyvine nová totalita, která absolutně přehlíží lidskou individualitu jako třeba v Číně. V Německu se to nyní děje elegantním způsobem, kdy kancléřka Merkelová nastíní nějaké téma, které považuje za definitivní řešení, a už dál o něm s nikým nediskutuje. Za příklad může sloužit právě nekontrolovaná migrace,“ doplnil známý komentátor s tím, že ekonomickou krizi v budoucnu s určitostí očekává, a to se všemi negativními dopady – zhroucením světových burz a ožebračením běžné populace.
Islám se musí oddělit od řízení státu
Za hlavní příčinu uprchlické krize považuje Petr Robejšek zaostalost „třetího rozvojového světa“ v arabských a afrických zemích, a to zejména tam, kde je ústředním náboženstvím islám. V těchto státech pak podle něj především dominují špatné formy vládnutí. Hromadí se tam národnostní třenice mezi jednotlivými kmeny (šíitové, sunnité) i náboženské rozpory.
„V islámu je náboženství dominantní nad politikou i ekonomikou, a protože vyspělost těch zemí není zrovna vysoká, jsou tam velmi silné tendence většinu problémů řešit silou na rozdíl od západní Evropy, kde sílu používáme jen v naprosto krajních situacích. Jak těmto zemím účinně pomoci – zmodernizovat je – zůstává otázkou. Určitě je ale cestou omezit vliv jejich náboženství na řízení státu,“ zamýšlel se nad podstatou utečeneckého exodu česko-německý politolog.
Ten nevěří v pohodové soužití naší kultury s islámskou, ve které je příliš mnoho rozdílů, a domnívá se, že právě tento nesoulad může později destabilizovat společnost v různých evropských státech. „Nikde není psáno, že ti lidé, kteří do Evropy přicházejí, jsou většinou demokraté. Jde často o lidi, kteří se svými názory neuspěli, a proto museli odejít. V zemích, kde žili, probíhaly válečné konflikty, ve kterých se používaly i chemické zbraně. Samozřejmě mezi uprchlíky je i určitá část válečných obětí. Ty by se měly dát lehce rozpoznat. Když mi jde o život, uteču do první blízké, bezpečné země. Když chci jít ale dál a mít co nejlepší životní podmínky, pak už spíše jde o ekonomické uprchlíky,“ prohlásil Petr Robejšek. Velkým problémem podle jeho názoru bude asimilace migrantů, protože prý většinou přicházejí méně kvalifikovaní lidé, kteří ve větší míře nebudou schopni akceptovat západoevropskou píli, dochvilnost a zatížitelnost. Nebudou údajně stačit současnému trendu evropské efektivizace. Jejich očekávání budou potom nenaplněná a je otázkou, jak na to zareagují.
„S migranty jistě přichází i zlomek procenta teroristů, to nelze vyloučit. Jenže ti u svých nespokojených krajanů mohou nacházet zázemí, ostatní muslimové jim pomoc budou jen těžko odpírat. V západní Evropě nyní panuje názor, že jsme společensky vyspělejší, a měli bychom tedy některé jejich excesy tolerovat, a to i v případě, když nám jdou přímo po krku. Já s tím nesouhlasím, přílišnou benevolencí ztratíme svoje základní hodnoty. Například bychom se jim mohli přizpůsobit až do té míry, že nebudeme slavit Vánoce nebo ženy začnou nosit burky, abychom islámské přistěhovalce neprovokovali,“ podotkl dále politický komentátor.
Merkelová chybu neuzná, Němci ale otočili svou politiku vůči uprchlíkům
Poslední dohodu s Tureckem považuje Petr Robejšek za neuskutečnitelnou, jelikož už nyní vadí některým evropským politikům navrhovaný bezvízový styk s Tureckem a také jeho požadované zrychlení procedur pro vstup do EU. Na dotaz z publika, jak hodnotí kancléřku Merkelovou, pak reagoval: „Státníci, kteří jsou dlouho u moci, ztrácejí soudnost, to byl problém i Helmuta Kohla. Když disponujete tak velkou mocí a někdo vám stále pochlebuje, není se ani co divit. Angela Merkelová také zastává metodu vládnutí s velkou trpělivostí, to znamená, že čeká, až se některé věci vyřeší samy. S uprchlickou krizí to ale moc nevychází. Německo však svůj přístup k uprchlíkům dost změnilo, i když se o tom na veřejnosti nemluví. Hodně je v kurzu návratová politika a nedivil bych se, kdyby uzavření hranic v Makedonii Němci podpořili tajným diplomatickým jednáním. V uplynulých zemských volbách totiž vládní strana CDU oslabila. Postupně z politiky otevřené náruče ustupují a veřejně to samozřejmě nepřiznávají.“
V závěru přednášky Petr Robejšek uvedl, že myšlenka etablovat západní demokracii do států na Blízkém a Středním východě je zcela scestná, což se projevilo zejména na situaci v Libyi, kde po Kaddáfím nastoupili politici ještě horšího charakteru a země upadla do chaosu. „I všechny ty dřívější intervence některých velmocí kvůli ropě byly prakticky zbytečné. Dnes cena ropy klesá skrze plošnou ekonomickou stagnaci, a to se dalo přece předpovídat,“ dodal českoněmecký politolog.
autor: Jan Štěpán