Primátor Brna si pozval Bernda Posselta na radnici. A toto se pak strhlo

11.06.2015 20:52 | Zprávy

Ofenziva sudetských Němců při příležitosti 70. výročí konce druhé světové války pokračuje na jižní Moravě. Jen pár dnů poté, co si brněnští zastupitelé v rozporu s přáním valné části Brňanů nasypali popel na hlavu za údajná zvěrstva během tzv. divokého odsunu tamních Němců v roce 1945, dorazila do Brna oficiální delegace Sudetoněmeckého landsmančaftu. O čem spolu mluvili, se ale nedozvíme, primátor Brna Petr Vokřál si totiž naordinoval bobříka mlčení.

Primátor Brna si pozval Bernda Posselta na radnici. A toto se pak strhlo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bernd Posselt

„Třicátý květen 2015 se zapíše do brněnské historie černým písmem,“ svěřil se pro ParlamentníListy.cz známý moravský válečný veterán z Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jiří Jaroš. Brněnská radnice v čele s primátorem Petrem Vokřálem (ANO) si do svých prostor oficiálně pozvala delegaci sudetských Němců v čele s jejich předákem Berndem Posseltem. „Dojemně a nadšeně je vítala celá současná smetánka i někteří obyvatelé Brna. Člověku z toho až mrazilo, když ve svých proslovech sdělovali, že je nutno se omluvit za tzv. „pochod smrti“,“ řekl Jaroš.

Podle tohoto historika je přitom mylné tvrzení odsunutých Němců, že jich během pochodu do Pohořelic zahynuly dvě tisícovky. „Měli být ubiti, zastřeleni a jinak vražděni. Nic z toho není pravda! Ano, umírali na epidemii úplavice a na vyčerpání. Celkový počet z dobových materiálů je ale jen šest mrtvých. Odsun probíhal na základě dohody spojenců a byl zařazen do Benešových dekretů. Zároveň sloužil jako ochrana německy hovořících občanů proti lynčování. Doba okupace se na myšlení lidí podepsala. Hrůzy, které si české obyvatelstvo vytrpělo, musely logicky vyvolávat odezvu,“ vysvětluje odbojář Jaroš tehdejší dobu i nesprávnost posuzování tehdejších událostí dnešním pohledem lidí, žijících už 70 let v míru.

Příchod vrcholného představitele landsmanšaftu za bránu brněnského kláštera je tak podle historika Jaroše velkým políčkem všem obětem nacistické okupace i všeho zla, které v naší zemi Němci způsobili. „Lhostejnost obyvatel našeho města je předvojem něčeho zlého. Hnědnutí naší společnosti je velkým nebezpečím pro demokracii. Zbývá otázka, kdy začne hon na čarodějnice? Lidé bděte! Braňte demokracii a svobodu!“ apeluje emocionálně Jaroš.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Blahuš

Ing. Monika Oborná byl položen dotaz

Kde přesně se mají v obcích rušit školy?

Od vás o tom slyším prvně. Prý něco takového navrhuje STAN. Podle čeho se bude rozhodovat, jaké školy a kde se budou rušit? Protože zatím, když tato vláda něco rušila, tak to bylo vždy dost nekoncepční a většinou to ani s nikým, včetně lidí, co v těch obcí žijí neprodiskutovala

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: