Zeman: Agresor je ten, kdo někoho napadne dříve než USA. Stalin měl pravdu. Kdo bude strkat svůj smrdutý čenich do naší zahrádky...

27. 1. 2016 6:30

Do třítisícového Újezdu u Brna přijel prezident Zeman jako do poslední oficiální zastávky svého úterního programu návštěvy Jihomoravského kraje, aby nejprve navštívil nový hospic a poté debatoval s obyvateli malého jihomoravského města.

Zeman: Agresor je ten, kdo někoho napadne dříve než USA. Stalin měl pravdu. Kdo bude strkat svůj smrdutý čenich do naší zahrádky...
Foto: David Daniel
Popisek: Miloš Zeman v Újezdu

Anketa

Vadí vám slova Miloše Zemana o Sobotkovi a kalašnikovu?

3%
94%
hlasovalo: 32760 lidí

Jihomoravský hejtman Michal Hašek v přeplněném sále kulturního centra v Újezdě připomněl, že základní kámen nyní dokončené stavby hospice ve městě prezident Zeman před rokem vezl na státní návštěvu Vatikánu, aby jej papež František požehnal. Proto se bude zdejší hospic jmenovat Domov Františka na počest současného papeže. „Důvod, proč jsem přijel, je krásný i smutný zároveň – otevření hospice. Chtěl bych poděkovat všem, kdo se o to jakýmkoli způsobem zasloužili, a chtěl bych vyjádřit úžas nad tím, že od pokládání základního kamene do faktického otevření uplynul jen jeden jediný rok, zatímco mnoho jiných staveb v této republice budujeme třicet let a ještě nejsou hotovy. A dovolte mi, abych zde citoval slova velkého českého básníka Jiřího Wolkera – ,smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého‘ a ,umírání se bojím, v umírání je člověk sám a pláče nad sebou‘. Každý, kdo přispěje ať už dobrým zákonem, finančním darem nebo stavbou k tomu, aby se lidé méně báli umírání a aby to umírání nebylo bolestné, si zaslouží naši úctu a obdiv. Chtěl bych tedy všem těmto lidem poděkovat,“ řekl k realizaci stavby hospice v Újezdu u Brna Miloš Zeman.

První dotaz z publika směřoval k tomu, že prezident je propagátorem stavby kanálu Dunaj–Odra–Labe a současně se kriticky vymezuje vůči migrantům. Proto se na prezidenta tazatel obrátil s nápadem, zda nebylo možné použít imigranty jako pracovní sílu při budování tohoto vodního díla. „Pokud jde o velké stavby, mají nevýhodu, že v demokratickém politickém systému, kdy je pouze čtyřleté funkční období, se do nich téměř nikdo nechce pouštět, protože případnou smetanu slíznou ti, za jejichž působení se stavba dokončí. A to může trvat desítky let. Například Tádž Mahal jedna z nejkrásnějších staveb v Indii vynesl za staletí tolik peněz z turistického ruchu, že se tisícinásobně zaplatil. Ale aby ho někdo vybudoval, museli mít kvalifikované stavitele. A to je nepřímá odpověď na tuto otázku. Přímá odpověď – méně zdvořilá k ilegálním imigrantům – je, že se ptám, proč směřují do Německa nebo do Švédska. Odpověď zní, že tam jsou nejvyšší sociální dávky. Z toho logicky vyplývá, že motivace většiny z nich je pobírat dávky a ne kopat kanál Dunaj–Odra–Labe.

Politici mají zřejmě příliš nízké platy, do fondu nic nedali

Objevilo se i téma prezidentova fondu na umořování státního dluhu a to, kolik senátorů nebo poslanců do něj přispělo. Miloš Zeman odpověděl, že přispěl jen jeden ministr, a sice Andrej Babiš částkou půl milionu korun. „Konto, kam dávám třetinu svého platu, jsem založil proto, že státní dluh nevytvořili normální občané, ale politici. A tak aspoň symbolicky by mohli do tohoto prezidentského fondu přispět. S jedinou výjimkou se to nestalo, protože zřejmě mají příliš nízké platy. A tak jsem fond reorientoval a nyní se z něj přispívá Fondu ohrožených dětí, který založil Klokánky, a koncem minulého roku jsme mu předali dva a půl milionu korun. Je to i tak trochu výraz protestu, že vláda odmítla finanční pomoc Klokánkům v ,závratné‘ výši dvacet milionů korun; a já si myslím, že kdo nepomáhá starým lidem a dětem, je mírně řečeno sociálně necitlivý,“ vysvětli svůj postoj Miloš Zeman.