Výzkum sestával z reprezentativního dotazníkového šetření a z kvalitativní studie založené na polostrukturovaných rozhovorech ze dvou vysokoškolských pracovišť a dvou veřejných výzkumných institucích z různých vědních oblastí.
Stres a smlouvy na dobu určitou
Šetření ukázalo, že akademická profese je tu spojena s vysokým počtem odpracovaných hodin a velkou zátěží. Na plný úvazek odpracují ženy i muži v průměru 46,5 hodin týdně, nemalá část z nich má další pracovní závazky, řada z nich (zejména ti nejmladší) pracuje na částečné úvazky. Přes 40% žen a kolem třetiny mužů se tak cítilo vyčerpáno celou nebo velkou část z posledních 4 týdnů předcházejících dotazníkovému šetření. Téměř 35 % žen a 29 % mužů uvedlo, že byli během daného období pořád nebo skoro pořád ve stresu.
Stres v mnoha případech souvisel s tlakem na publikační výkon (který hodnotilo jako vysoký či velmi vysoký přes 58 % dotázaných) a na získávání grantů (39 %). Závislost na účelových zdrojích je běžná především na veřejných výzkumných institucích a Akademii věd, kde tyto zdroje tvoří celou nebo větší část mzdy u zhruba dvou pětin akademiků a akademiček (43,2 % na VVI a 40 % na AV). Nejnižší je pak v případě vysokých škol (18 %). Ženy se častěji koncentrují na pozicích, kde jsou zcela nebo z většiny placeny z účelových zdrojů.
Pouze 35,3 % dotázaných přitom mělo pracovní smlouvu na dobu neurčitou, přičemž 18 % dotázaných se ve velké nebo velmi velké míře obávalo ztráty zaměstnání. Nejvyšší míru nejistoty přitom v celku logicky pociťovali lidé, kteří jsou financováni výhradně nebo z většiny z účelových zdrojů.
Rozdíly v platech
Akademická sféra má poměrně nízkou průměrnou úroveň mezd, ale i zde se vyskytují výraznější genderové rozdíly. V rámci všech typů institucí se ženy častěji koncentrují v nejnižších mzdových skupinách do 25 tis. měsíčně (43 % žen vs. 26,5 % mužů na VŠ, 36 % žen vs. 14 % mužů na AV, 39 % žen vs. 21,5 % mužů na VVI). Muži se naopak častěji řadili do vyšších příjmových intervalů nad 40 tis. měsíčně (26,8 % mužů vs. 12 % žen na VŠ, 32,7 % mužů vs. 11,1 % žen na AV a 30,4 % mužů vs. 5,1 % žen na VVI).
Věk jakožto jeden z hlavních důvodů znevýhodnění zmiňovaly v rámci skupiny žen nejčastěji příslušnice nejstarší generace ve věku nad 60 let (40 %) a zároveň také mladé ženy ve věku do 30 let (35,1 %). Mezi muži byl tento důvod nejčastěji zmiňován u mladé generace do 30 let (41,3 %), dále pak mezi 31-40 letými (28 %). Nejméně často pak tento důvod uváděli muži a ženy ve věku 41-50 let (13 % žen a 7,5 % mužů v této věkové kategorii).
Se svou prací bylo nespokojeno kolem 19 % dotázaných akademiků a akademiček. Nízké finanční ohodnocení bylo přitom oblastí, s níž byli lidé spokojeni nejméně (nespokojeno bylo 63 % dotázaných). Jako problematické bylo dále vnímáno hodnocení pracovního výkonu (36,7 % dotázaných), pracovní vyhlídky (33,2 %) nebo využívání vlastních schopností (29,4 %). Ženy přitom vykazovaly ve všech oblastech nižší spokojenost než muži.
Komplikované rodičovství
Vysoký podíl žen se na svém pracovišti setkal s negativními postoji k rodičovství. 31,7 % žen zaznamenalo u svých kolegů/yň nebo nadřízených názor, že není vhodné zůstávat na rodičovské déle než 1 rok, 29,9 % se setkalo s tvrzením, že by nebylo vhodné mít v nejbližší době děti, a 14,7 % pak dokonce s názorem, že by musely opustit zaměstnání, pokud by děti měly.
Přestože akademici a akademičky hodnotili genderovou kulturu na svém pracovišti relativně kladně, muži vnímali situaci výrazně pozitivněji než ženy. Spíše než ženy se domnívali, že nadřízení s muži a ženami zacházejí rovným způsobem (59 % mužů vs. 39 % žen), že muži a ženy mají na jejich pracovišti rovné šance prosadit se do vedoucích a rozhodovacích pozic (56 % mužů vs. 36 % žen) nebo že je na jejich pracovišti atmosféra vstřícná k ženám, která je neuráží a není sexistická (68 % mužů vs. 55 % žen).
Ženy zastávají vedoucí pozice na akademických institucích výrazně méně často než muži. Nějakou vedoucí pozici zastávalo 30 % mužů, ale pouze 17,5 % žen (22,3 % mužů a 14,5 % žen v případě nižšího managementu a 7,7 % mužů a 3 % žen ve vyšší úrovni vedení). Nejvýraznější rozdíly v podílech žen a mužů ve vedoucích funkcích jsou patrné v lékařských, přírodních a technických vědách.
Dotázaní muži byli o něco více mobilní než ženy (zkušenost s mobilitou mělo 64,7 % žen a 72,7 % mužů). Dílčí genderové odlišnosti byly identifikovány také ve vzorcích mobility. Ženy častěji absolvovaly pobyt během doktorského studia (45,1 % žen a 39,5 % mužů), tedy v době, kdy většina z nich neměla děti, zatímco muži po jeho ukončení (22,1 % mužů a 12,2 % žen). V případě postdoktorských pobytů ženy absolvovaly méně stáží, které by trvaly alespoň 3 měsíce, a kratší byla také průměrná délka jejich nejdelšího pobytu (6,9 měsíce vs. 10,1 měsíce u mužů). Tyto rozdíly zčásti odrážejí větší zatížení žen pečovatelskými povinnostmi.
Celou studii naleznete ZDE.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
_635477466366665011.jpg&id=25948)
