NPÚ: Krušnohoří usiluje o zápis na seznam UNESCO

Koordinátorem přípravy společné česko-saské nominační dokumentace je Národní památkový ústav, který zároveň plní roli odborného konzultanta. Hodnoty, které Krušnohoří nabízí, představí veřejnosti 23. – 24. října výstava na pražském veletrhu Památky a na nejprestižnějším památkovém veletrhu Denkmal 2014 v Lipsku (6. – 8. listopadu) společná česko-saská expozice.

Krušnohoří, region na hranicích Saska a České republiky, který dnes v povědomí lidí figuruje jako symbol důsledků bezohledné těžby a průmyslové výroby, je historicky výjimečnou montánní krajinou, územím s pozůstatky po osm set let trvající těžbě nejrůznějších nerostů, která formovala jeho podobu (relikty podzemních důlních děl, sejpy, propadlinami, štolami, vodními nádržemi a kanály) i život (specifické rysy nese urbanismus a architektura horních měst, např. Jáchymova, Horní Blatné či Krupky, ale i takzvaná živá kultura, tedy umění a umělecká řemesla). S horním podnikáním byly také spjaty pokroky v oblasti vědy a techniky, které přispěly k rozvoji dalších hornických regionů v Evropě i ve světě. Jedinečná kombinace jednotného vývoje po obou stranách česko-německé hranice, odlišností posledního období historie i četné dodnes zachované památky hmotné i nehmotné představují mimořádnou univerzální hodnotu, na jejímž základě usilují společně Česká republika a Spolková republika Německo o zápis „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří“ na Seznam světového dědictví UNESCO.

V současnosti má Česká republika na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných dvanáct staveb či lokalit (seznam je v příloze TZ). „Hodnoty, které Krušnohoří zastupuje, není pro společnost úplně snadné docenit; jsou odlišné od dalších typů našeho kulturního dědictví, a tak se je teprve musí naučit poznávat a vnímat. Pracovníci Národního památkového ústavu se do přípravy nominace k zápisu Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO zapojili intenzivní metodickou pomocí a vlastní vědecko-výzkumnou činností a za poměrně krátkou dobu dokázali výrazně prohloubit dosavadní vědomosti o zdejším montánním dědictví, najít cesty k jeho ochraně a přispět k seznámení veřejnosti s jeho potenciálem“ řekla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Kandidatuře Krušnohoří na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO a zprostředkování významu této historické krajiny odborníkům i veřejnosti se bude věnovat výstava Národního památkového ústavu, poprvé představená na veletrhu PAMÁTKY v pražských Holešovicích ve dnech 23. – 24. 10. 2014. Jen o několik dní později se výstava přesune do Lipska na veletrh DENKMAL 2014, jeden z nejvýznamnějších veletrhů svého druhu v Evropě, kde bude včleněna do širší saské expozice prezentující nominaci Krušnohoří k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO jako celek a Krušnohoří jako jednotný region.

Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, nejprestižnější potvrzení hodnoty, které památka může získat, by pro Krušnohoří kromě jistoty zachování místních historických, památkových i přírodních hodnot znamenalo také vzrůst povědomí a zájmu o historii Krušných hor. S ním lze očekávat zvýšení počtu turistů, ale také užší přeshraniční kontakty a obohacení o společné nahlížení na význam a dědictví této specifické kulturní krajiny.

Záměr nominovat Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO vyšla z německé strany již v roce 1998. Česká republika se na základě oficiálního přizvání k projektu připojila v únoru 2012, když podala Sekretariátu Výboru světového dědictví v Pařiži podklady pro zařazení Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na indikativní seznam (tj. seznam plánovaných nominací) a deklarovala tak svůj zájem spolupracovat na tzv. sériové nominaci, která zahrnuje osm lokalit ze Saska (hornicke oblasti Altenberg, Freiberg, Marienberg, Annaberg, Schneeberg, Schwarzenberg a oblasti uranove a uhelne těžby) a šest lokalit z České republiky (hornickou kulturni krajinu Jachymov, hornickou kulturní krajinu Abertamy–Boži Dar–Horní Blatná, národní kulturní památku Rudá věž smrti ve Vykmanově, hornickou kulturní krajinu Krupka, vrch Mědník a vápenku s lomem v Háji u Loučné pod Klínovcem).

V lednu 2014 proběhl slavnostní podpis společné dokumentace nominační dokumentace, která byla předložena Centru světového dědictví v Paříži jako podklad pro další řízení a projednání. V případě pozitivního hodnocení by Krušnohoří mohlo k dnešním asi dvaceti hornickým lokalitám světa, zapsaným na Seznamu světového dědictví UNESCO, přibýt v roce 2016.

Přípravy na zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, které probíhají i po odevzdání dokumentace, koordinuje v České republice z pověření Ministerstva kultury Národní památkový ústav, konkrétně referát památek s mezinárodním statusem a územní odborná pracoviště v Lokti a Ústí nad Labem, úzce spolupracují se sdružením Montanregion, o.p.s., které zastřešuje obce, na jejichž území se nominované české části Krušnohoří nacházejí. Součástí dokumentace je popis a historie oblasti, zdůvodnění návrhu, ale také například „Management plan“, tedy Plán dílčích projektů a opatření, jimiž má být garantována ochrana, postupná regenerace a péče o součásti potenciální světové památky a dlouhodobá udržitelnost jejích hodnot. V případě České republiky byly pro ochranu nominovaných míst a jejich krajinného zázemí vyhlášeny nové památkové zóny krajinného typu a rovněž došlo k prohlášení nejcennějších jednotlivých staveb či technických děl za kulturní památky. V roce 2014 Vláda ČR význam projektu zároveň posílila prohlášením mincovny v Jáchymově a dolu Mauritius v Hřebečné za národní kulturní památky. (Detailněji principy procesu nominace, průběh a náležitosti dokumentů potřebných k zápisu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO popisují metodické publikace č. 37 a 42, vydané Národním památkovým ústavem v roce 2009 a 2011 – ke stažení http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/svazky-edice-odborne-a-metodicke-publikace/gallery/ a materiály, jež pro agendu světového dědictví zajišťuje a na svých webových stránkách zveřejňuje Centrum světového dědictví http://whc.unesco.org/en/resourcemanuals/ a http://whc.unesco.org/fr/manuelsdereference/ ).

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. V oblasti výkonu odborné složky disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče v České republice spravuje více než sto nemovitých památek, z nichž je většina přístupná veřejnosti, a v jejichž rámci pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky.

Seznam lokalit ČR na Seznamu světového dědictví UNESCO

Telč - Historické centrum (zapsáno v roce 1992)
Český Krumlov - Historické centrum (zapsáno v roce 1992)
Praha - Historické centrum (zapsáno v roce 1992)
Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (zapsáno v roce 1994)
Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (zapsáno v roce 1995)
Lednicko-valtický areál (zapsáno v roce 1996)
Kroměříž - Zahrady a zámek (zapsáno v roce 1998)
Holašovice - Vesnická rezervace (zapsáno v roce 1998)
Litomyšl - Zámek a zámecký areál (zapsáno v roce 1999)
Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice (zapsáno v roce 2000)
Brno - Vila Tugendhat (zapsáno v roce 2002)
Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (zapsáno v roce 2003)