Skládkování je v 21. století nemorální a navíc jsou skládky časovanou ekologickou bombou. Skládky negativně přispívají i ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod. Odmítáme obavy některých odpadových firem a ekologů, že vyšší poplatky za ukládání odpadu na skládky jen nasměrují odpad do spaloven. Pokud všichni původci budou počítat, že nebudou moci skládkovat, tak se přeorientují na chytřejší způsoby nakládání s odpady. Jedním z nich je odpad využívat jako materiálový zdroj, nebo jej třídit a dále zpracovávat. Pak je zde ekonomický stimul – skládkovací poplatek. Musíme do skládek dávat jen to, co už reálně nemůžeme využít. To je hlavní cíl zákona o odpadech. A to chce po ČR i ostatních členských zemích i Evropská komise,“ vysvětluje záměr nového zákona ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Odpad je třeba chápat jako cennou surovinu, díky níž lze šetřit primární zdroje. Cestou k jejich úspoře je recyklace, materiálové využití. Nový zákon o odpadech toto reflektuje. Obsahuje ustanovení a nástroje, mimochodem používané i ve vyspělých evropských státech, které právě zvýšení recyklace podnítí a pomůžou ČR odklonit se od skládkování [1].
„Mezi tyto nástroje patří zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládkách. Toto nám doporučuje i Evropská komise od roku 2012 jako jeden z nástrojů na posílení recyklace a hierarchie nakládání s odpady. Upozorňujeme, že zvýšení poplatku za skládkování, jež platí obce a firmy, není totéž a nerovná se poplatku za svoz odpadu, který platí občané. Dalším nástrojem pro podporu recyklace je zavedení platby za odpady u občanů formou zaplať tolik, kolik vyhodíš [2]. Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad. Pokud tedy budou občané více třídit, jejich platba za netříděný komunální odpad se nemusí ve výsledku vůbec zvýšit. V naší analýze jsme spočítali, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 Kč,“zdůrazňuje Jaromír Manhart.

Podobný systém plateb za odpad už v řadě obcí úspěšně funguje, některé z obcí v ČR mají odpadové hospodářství nastaveno tak, že díky recyklaci a dalším nástrojům šetří finanční náklady. Za příkladné snižování produkce komunálního odpadu získaly za rok 2015 tzv. Ekologického Oskara obce Dalešice, Moravany, Kdyně, Modrava, Stehlovice, Chvalšiny ad. Jako příklady dobré praxe získaly tuto cenu i město Písek či firma STKO Mikulov [3]. Tyto příklady dobré praxe by měl nový zákon mimo jiné i díky systému PAYT pomoci rozšířit.

Dalším nástrojem pro zvýšení recyklace v návrhu zákona je také zákonné ustanovení, že obce (jako původci odpadu) musí do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít 50 % komunálního odpadu. Obce tak budou muset zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. Taková zařízení lze oproti spalovnám (zařízením pro energetické využití odpadů) poměrně rychle postavit. Obce a města se tedy nemusí obávat, že by nebylo možné naplnit evropský cíl na recyklaci do roku 2020. K tomu jim pomohou dotace z EU fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, kde je připraveno na oblast zlepšení systému nakládání s odpady připraveno 13 miliard korun [4].