Stát v lednu hospodařil s přebytkem 9 mld. Kč

Meziročně nižší přebytek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU, které byly v lednu 2017 nižší o 25,8 mld. Kč. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly refundovány relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech.

Příjmy státního rozpočtu

Proti meziročnímu poklesu celkových příjmů o 19,7 mld. Kč, tj. o 15,6 %, který ovlivnily nižší prostředky přijaté z EU, naopak působilo inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení. To meziročně vzrostlo o 5,7 mld. Kč, tj. o 6,6 %.

Inkaso DPH ve výši 29,1 mld. Kč je meziročně vyšší o 0,9 mld. Kč, tj. o 3,4 %. Od 1.1.2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 2,1 mld. Kč). Na úrovni veřejných rozpočtů bylo dosaženo meziročního růstu o 1,7 mld. Kč, tj. o 4,3 %. Inkaso DPH v roce 2017 by mělo být pozitivně ovlivněno vyšším promítnutím dopadů opatření, která byla zavedena v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb, do které se od prosince 2016 jako první zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb. Naopak negativně se na inkasu projevilo snížení sazby DPH právě na stravovací služby z 21% na 15%. Celoroční odhadovaný pozitivní rozpočtový dopad za první fázi EET je malý s ohledem na relativní váhu těchto tržeb v celkovém maloobchodním obratu. Výraznější rozpočtový dopad zavedeného opatření lze očekávat až po spuštění druhé fáze EET od března 2017.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 12,6 mld. Kč, což je o 0,9 mld. Kč, tj. o 7,6 %, více než v lednu 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 6,7 mld. Kč při meziročním růstu o 0,2 mld. Kč, tj. o 3,9 %. Rozpočet této daně počítá s poklesem proti skutečnosti 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu. Toto opatření umožňuje zemědělcům žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016 (očekávaný dopad na SR v roce 2017 ve výši cca -1,7 mld. Kč).

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 4,2 mld. Kč, což je meziročně o 0,5 mld. Kč, tj. o 12,1 %, více. V rozpočtu této daně na rok 2017 se promítlo zejména zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1.1.2017 a proto je i přes očekávané negativní rozpočtové dopady související s přijetím protikuřáckého zákona jeho výše o 2,4 % nad úrovní inkasa roku 2016.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 0,8 mld. Kč, tj. o 8,4 %, zatím dosáhlo 9,8 mld. Kč. Očekávaný meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2016 o 6,6 % je dán vysokou úrovní zaměstnanosti a především rychlým tempem růstu mezd. Navýšení platů ve veřejném sektoru za poslední čtvrtletí roku 2016 má také pozitivní dopad na výši meziročního nárůstu inkasa. Negativní dopad na výši inkasa bude mít v průběhu roku 2017 legislativní úprava ve věci navýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).

Relativně nízké inkaso daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání souvisí, stejně tak jako i v minulém roce, s platebním kalendářem, kdy většina příjmů z této daně je placena na konci prvního kalendářního čtvrtletí. Zásadní pozitivní změnou, která je již v rozpočtu promítnuta, je úprava rozpočtového určení daní, která od 1.1.2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu o 30 p.b. ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso bude mít zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které bylo účinné od roku 2016 a díky splatnosti daně se projeví až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad ve výši cca -0,2 mld. Kč).

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které zatím dosáhlo 1,2 mld. Kč, bude mít v roce 2017 zásadní vliv zejména rozhodnutí vlády osvobodit od daně výsluhové nároky u ozbrojených složek (předpokládaný dopad ve výši cca -0,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Inkaso daní z příjmů právnických osob, které je zatím ve výši 0,8 mld. Kč, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí. V roce 2017 je rozpočet této daně o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. V rozpočtu je zohledněno zavedení rezolučních fondů ve finančním sektoru (dopad na úrovni státního rozpočtu očekáván ve výši -0,4 mld. Kč). Inkaso této daně nebudou v roce 2017 ovlivňovat žádné další výraznější legislativní změny.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhly 0,9 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Negativně se v letošním lednu projevila další vratka na dani darovací z bezúplatného nabytí emisních povolenek z let 2011 a 2012 ve výši 29 mil. Kč (v období let 2015-2016 bylo z tohoto titulu vráceno na základě soudních rozhodnutí již 4,8 mld. Kč). Daň z nabytí nemovitých věcí dosáhla 0,9 mld. Kč a její meziroční růst stejně jako v minulém roce reflektuje relativně vysokou aktivitu na realitním trhu.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 8,2 % dosáhly 36,7 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 14,1 mld. Kč (meziroční pokles o 25,4 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU. Ty dosáhly 9,8 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 25,8 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 97,1 mld. Kč čerpané ke konci ledna 2017 byly o 17,1 mld. Kč, tj. o 21,4 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,3 %. Relativně vysoký meziroční růst ovlivnily zejména meziročně vyšší výdaje na důchody o 7,2 mld. Kč, dále vyšší transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách o 5,3 mld. Kč (loni první transfer proběhl až v březnu), vyšší odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU o 2,6 mld. Kč a vyšší neinvestiční transfery SFDI o 2,0 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 3,9 mld. Kč, což je o 0,2 mld. Kč více než v lednu 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 31.1.2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 44,2 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 7,6 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 7,2 mld. Kč. Tento růst je výrazně ovlivněn zálohou, která byla v prosinci 2016 převedena České poště na výplatu lednových důchodů. Tato záloha byla o 5,4 mld. Kč nižší než v prosinci 2015 a zároveň tak ovlivnila výši výdajů na důchody i v lednu.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 23,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,5 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 16,7 mld. Kč. Šlo o zálohu regionálnímu školství na první dva měsíce roku ve výši 15,5 mld. Kč (v lednu 2016 to bylo 14,2 mld. Kč) a čtvrtletní zálohu soukromému školství ve výši 1,3 mld. Kč (v lednu 2016 to bylo 1,1 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 5,5 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 5,4 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vychází ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2017.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 0,8 mld. Kč, což je o 0,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 mld. Kč, tj. o 23,3 %. Je tvořen zejména investicemi ve výši 58 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Zbývajících 45,9 mld. Kč představuje prostředky, které mají být čerpány výhradně z národních zdrojů. Největší nárůst kapitálových výdajů proti skutečnosti 2016 očekává Ministerstvo životního prostředí (o 8,1 mld. Kč), dále Ministerstvo zemědělství (o 3,4 mld. Kč), Ministerstvo dopravy (o 2,5 mld. Kč), Ministerstvo obrany (o 2,3 mld. Kč) a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (o 2,0 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci ledna 2016 přebytkem ve výši 9,1 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 výsledek nižší o 36,8 mld. Kč.