Pořízený záznam může být použit jako důkaz, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt. Zveřejnění pořízených záznamů, tedy zpřístupnění záznamů široké veřejnosti, však může představovat porušení povinností při zpracování osobních údajů, případně zásah do práv na ochranu osobnosti, tedy práva upraveného především občanským zákoníkem.

Zásadní z hlediska posouzení legálnosti každého zpracování osobních údajů orgánem veřejné moci je v prvé řadě jeho zákonem vymezený účel. Podle § 24b odst. 1 zákona č. 553/1991 je obecní policie oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu. Primárním účelem pořizování záznamů zákroků a úkonů strážníků tak musí být, jak je výše uvedeno, zajištění případných důkazů, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt ve smyslu § 10 zákona č. 553/1991 Sb. 

Při své dozorové činnosti se přitom Úřad setkává na straně obecní policie s praxí zveřejňování videozáznamů (typicky prostřednictvím serverů jako YouTube), které je prováděno s úmyslem podílet se na prevenci kriminality, případně i pouze jednání, které je rozporu s obecně akceptovanými normami chování (typicky opilost na veřejnosti), a také s úmyslem informovat veřejnost o činnosti obecní policie. Je nepochybné, že obecní policie je oprávněna působit v oblasti prevence kriminality a stejně tak informovat o své činnosti. Jako orgán veřejné moci však při plnění těchto svých úkolů musí důsledně dbát základní zásady, vyplývající z ústavního pořádku České republiky, tedy že uplatňovat veřejnou moc lze jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.